Místostarosta předkládá zastupitelstvu města k projednání návrh souhlasného prohlášení o uznání vlastnického práva České republiky k pozemkům parc. č. 2931/2, 2931/3, 2931/11 a 2931/13 v současnosti zapsaných pro vlastníka město Příbor na LV 10001 k. ú. Příbor.

Jedná se o pozemky pod stavbami a kolem staveb nacházející se v podnikatelském areálu Točna:

Na pozemku parc. č. 2931/3 je umístěna stavba seníku, který je ve vlastnictví ČR Státního pozemkového úřadu. Na pozemku parc. č. 2931/2 se nachází silážní žlab, který není předmětem zápisu na LV. Město v současné době pronajímá pozemek parc. č. 2931/3 a část pozemku parc. č. 2931/11 p. Miroslav Hoňkovi.

Pozemky byly do majetku města převedeny jako historický majetek dle § 1 zákona č. 172/1991 Sb., zákon České národní rady o přechodu některých věcí z majetku České republiky do majetku obcí, na základě žádosti o provedení změny v katastru nemovitostí ze dne 19.01.1994 - tehdy pozemky parc. č.  2931/1 o výměře 31 282 m², 2931/2 o výměře 1 093 m² a 2931/3 o výměře 647 m² z původní knihovní vložky 1231 vše v k. ú. Příbor, které se během let dále měnily (dále jen "předmětné pozemky"). Nyní již mají pozemky jiná parcelní čísla. Z původně převedené plochy byl následně oddělen pozemek parc. č. 2931/10, který byl odprodán p. Marii Lundové, následně z něj byl oddělen pozemek 2931/19 - stavba výrobní haly ve vlastnictví p. Lundové.

Lze se domnívat, že město převzalo předmětné pozemky pouze formálně na základě seznamu pozemků převzatých od Okresního národního výboru v Novém Jičíně, a již nikdo nezkoumal hospodaření ke dni účinnosti zákona č. 172/1991 Sb., jak uvedená norma stanoví.

Město Příbor oslovil Krajský pozemkový úřad pro Moravskoslezský kraj (dále jen "KPÚ pro MSK"), který připravuje privatizaci pozemků a staveb části bývalého majetku VŠV v Brně Školního zemědělského podniku Nový Jičín II., výrobního závodu Příbor (dále jen "VŠV"), který se nachází v k. ú. Příbor a zahrnuje výše uvedené pozemky. KPÚ pro MSK při přezkoumávání nabývacích titulů zjistil určité nesrovnalosti a vyzval zástupce města k předjednání celé situace. Na schůzce dne 16.09.2019 (za město Příbor JUDr. Rostislav Michálek a Lenka Habdasová), byla záležitost zaměstnanci KPÚ pro MSK předestřena. Na základě tohoto jednání předložil KPÚ pro MSK následující shrnutí situace včetně návrhu řešení:

Předmětné pozemky byly původně konfiskovány dle dekretu 12/45 Sb., kdy dne 17. 10. 1952 pod č. l. 116/58 a vlastnické právo nabyl Československý stát ve správě Místního národního výboru v Příboře a nyní nadále zůstává část pozemků ve vlastnictví města Příbora, kdy část pozemků byla dále rozprodána (viz přiložená chronologie).

Na pozemcích jsou umístěny stavby, které spravuje KPÚ pro MSK (seník), kdy tyto po bývalé VŠV převzal dne 20. 9. 2001. Tyto stavby vždy sloužily zemědělskému účelu v rámci jednoho areálu. Byly vybudovány v osmdesátých letech a k jejich zápisu v katastru nemovitostí došlo na základě geometrického plánu ze dne 20. 3. 1987, který byl s číslem zakázky 046 923-121 vyhotoven pro zaměření nových zemědělských objektů v areálu VŠV v k. ú. Příbor.

Převod vlastnického práva k předmětným pozemkům, které tvoří funkční celek se stavbami na město Příbor nebyl oprávněný, neboť k němu došlo v rozporu s ustanovením § 1 zákona č. 172/1991 Sb.

Podle § 1 zákona č. 172/1991 Sb. do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni 23. listopadu 1990 příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce, pokud obce a s těmito věcmi ke dni účinnosti tohoto zákona hospodařily a dále věci, s nimiž začaly obce hospodařit po 23. listopadu 1990 způsobem obdobném právu hospodaření, jestliže s nimi takto hospodařily ke dni účinnosti tohoto zákona tj. ke dni 24. 4. 1991. (Pro přechod vlastnictví státu na obce musí být kumulativně splněny všechny tři podmínky).

V rozsudku sp. zn. 28 Cdo 1263/2014 ze dne 10. 6. 2014 Nejvyšší soud ČR konstatuje, že citované ustanovení zákona č. 172/1991 Sb. (§ 1 odst. 1 a 2) je v rozhodovací praxi dovolacího soudu setrvale interpretováno tak, že k přechodu věcí z vlastnictví státu do vlastnictví obcí je třeba nejen existence vlastnického práva státu a formální existence práva hospodaření svědčící národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce, ale též moment faktický, totiž aby obce s danými věcmi ke dni účinnosti zákona také reálně hospodařily. Požadavek, aby obce s věcmi uvedenými v § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. hospodařily ke dni účinnosti tohoto zákona, je třeba chápat tak, že obec realizuje práva a povinnosti, které na ni přešly z národního výboru, a nakládá tedy s věcmi, k nimž dříve náleželo právo hospodaření národnímu výboru, způsobem naplňujícím toto právo hospodaření. Jistě přitom nemusí jít vždy jen o hospodaření ve smyslu užívání věci, ale i v ostatním právním smyslu, zahrnující držbu věci a nakládání s věcí v souladu s právními předpisy upravujícími právo hospodaření, např. pronájem věci (z mnoha rozhodnutí Nejvyššího soudu řešících uvedenou problematiku srov. např. rozsudek ze dne 20. července 2000, sp. zn. 29 Cdo 692/99; rozsudek ze dne 9. října 2008, sp. zn. 28 Cdo 5020/2007; rozsudek ze dne 7. října 2010, sp. zn. 28 Cdo 3987/2010; nebo rozsudek ze dne 15. března 2011, sp. zn. 28 Cdo 3042/2010).

K výkladu citovaného ustanovení zákona se již dříve vyslovil i Ústavní soud, a to např. v nálezu ze dne 29. listopadu 1996, sp. zn. IV. ÚS 185/96 (v němž analýzou dotčeného ustanovení zákona dochází k závěru, že k přechodu věcí z majetku státu do vlastnictví obcí je třeba kumulativního naplnění všech tří stanovených podmínek, včetně podmínky realizace práva hospodaření), ale naposledy i v nálezu ze dne 9. července 2013, sp. zn. IV. ÚS 600/11; v něm uzavírá, že pojem "hospodářem'" uvedený v ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb. lze chápat jako opozici k pojmu "právo hospodaření", a to v tom smyslu, že "právo hospodářem'" představuje určitou formální podmínku, zatímco "hospodaření" podmínku materiální, coby faktické užívání majetku. Zákonodárce tak podle názoru Ústavního soudu vyjádřil vůli převést do vlastnictví obce podle § 1 zákona č. 172/1991 Sb. toliko ten majetek, který právní předchůdci obcí fakticky využívaly k plnění svých úkolů (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. června 2007, sp. zn. IV. ÚS 1105/07).

V současnosti město nemá jiné doklady, přičemž z listin dohledaných pracovníky KPÚ pro MSK je patrné, že k vybudování zemědělských staveb došlo až kolem roku 1971, kdy byl vyhotoven geometrický plán za účelem vynětí ze zemědělského půdního fondu a zastavění pozemku. KPÚ pro MSK tedy považuje za zřejmé, že dříve provedený převod předmětných pozemků byl prokazatelně neoprávněný.

Obdobná situace nastala i v různých dalších obcích, pozemky letos vracela např. města Chrast, Doksy nebo Bílovec. 

Z původních pozemků par. č. 2931/1 o výměře 31 282 m², 2931/2 o výměře 1 093 m² a 2931/3 o výměře 647 m² z původní kn.vl. 1231 vše v k. ú. Příbor v současné době město nadále vlastní pozemky s aktuálními parc. č. 2931/11 s výměrou 3 411 m², parc. č. 2931/2 s výměrou 1 081 m², parc. č. 2931/3 s výměrou 647 m² a parc. č. 2931/13 s výměrou 454 m². Původní výměra pozemků, které na sebe město v roce 1994 zapsalo činila 33 022 m² a zbytek, který město nadále vlastní činí 5 593 m².

Vzhledem k tomu, že případná soudní pře o zbylé pozemky, které má naše město zapsáno na listu vlastnictví u katastru nemovitostí, by byla s velkou pravděpodobností pro město neúspěšná a městu by vznikly zbytečné soudní výlohy, je zastupitelstvu města předložen návrh na uzavření souhlasného prohlášení s KPÚ pro MSK na pozemky, které nám zjevně nepatří, s tím, že jejich vlastníkem bude Česká republiky-Státní pozemkový úřad.

Návrh souhlasného prohlášení byl předložen KPÚ pro MSK a byl odsouhlasen právníkem MÚ.

Jednání zastupitelstva města se zúčastní zástupce SPÚ, který podá doplňující informace.