Napojení objektů města na CZT Nerudova

Rada města Příbora ve funkci Valné hromady TP Příbor s.r.o. uložila zpracovat nabídku možnosti napojení objektů ve vlastnictví města na centrální zásobování teplem (dále jen "CZT"). Konkrétně se jedná o objekty MŠ Kamarád (č. p. 1370 na ul. Frenštátské a č. p. 1324 na ul. Švermově), Školní družina č. p. 565 na ul. Sv. Čecha a budova č. p. 118 na ul. Freudově (tzv. "Sklípek"). Po předložení nabídky TP Příbor s.r.o. na napojení výše uvedených objektů uložila RM odboru rozvoje města zpracovat rozbor nákladů při stávajícím režimu provozování kotelen v dotčených objektech.

Cílem projektu je napojení dalších objektů ve vlastnictví města Příbora na CZT z kotelny v Nerudově ulici, a to včetně ekonomického vyhodnocení jak v investiční, tak provozní fázi projektu. Kotelna v Nerudově ulici prochází nezbytnou rozsáhlou modernizací s využitím pobídek do oblasti CZT za účelem stabilních a efektivních dodávek tepla, zvyšování počtu odběratelů a snížených dopadů výroby a dodávky tepla na životní prostředí. Součástí modernizace kotelny by v budoucnu mělo být i osazení kogenerační jednotky.

Na 39. schůzi RM dne 18.11.2020 byl pod č. 39/19 předložen materiál k problematice napojení vybraných objektů města na CZT z kotelny v ul. Nerudově. Na prosincovém zasedání Zastupitelstva města Příbora byly vzneseny určité podněty k této projednávané záležitosti. Předkládaná důvodová zpráva obsahuje doplňující a upřesňující informace k jednotlivým podnětům, které zazněly na 16. zasedání ZM dne 10.12.2020, a na závěr rovněž obecná doporučení v oblasti tepelného hospodaření ve městě.

Podněty, které zazněly na zasedání ZM v prosinci loňského roku, resp. na svolaném jednání 18. ledna 2021, jsou souhrnně uvedeny v tabulce zpracované Ing. Milanem Gabzdylem (viz příloha č. 1 tohoto materiálu). Údaje v této tabulce lze rozdělit do 3 skupin:

1. náklady na údržbu a opravy, osobní náklady

- u těchto dvou položek byla v materiálu RM (ZM) uvedena data, t. j. údaje vycházející ze skutečnosti posledních let. V podnětech na prosincovém zasedání ZM zazněly předpokládané údaje po rekonstrukci kotelny. Pro větší přehlednost jsou v tabulce níže uvedeny a porovnány údaje z materiálu RM (resp. ZM) a údaje, které zazněly v podnětech na prosincovém zasedání ZM.

Údržba a opravy

U oprav a údržby jsou některé položky uváděny nižší, jiné naopak vyšší.

Osobní náklady

U osobních nákladů je vhodné upozornit, že výše osobních nákladů je m. j. závislá na formě smluvního vztahu - odvody a daňové zatížení z běžné pracovní smlouvy jsou výrazně vyšší než např. při dohodě o provedení práce (DPP). Údaje v materiálu RM (ZM) vycházejí z dat poskytnutých jednotlivými uživateli předmětných budov.

Příklad: když pracovník dostane 8 000 Kč na dohodu o provedení práce, tak čistý příjem činí 6 800 Kč. Když těch 6 800 Kč ale chcete jako čistý příjem z běžné pracovní smlouvy včetně všech odvodů, tak osobní náklady na tohoto pracovníka budou cca 12-13 tis. Kč, t. j. výrazně vyšší než u DPP.

2. investice, odpisy

- dle podnětů z prosincového ZM nebude rekonstrukce ani jedné z kotelen stát více než 200 tis. Kč, u ŠD na ul. Sv. Čecha jen 120 tis. Kč. Odpisy jsou počítány na 12 let.

Předpokládaná výše nákladů na rekonstrukci, resp. vybudování, kotelen byla v materiálu RM (ZM) uvažována ve výši 300-400 tis. Kč, odpisy 12-15 let, roční odpisy tedy cca 25 tisíc Kč. Údaje ve zpracovaném materiálu vycházely ze skutečných nákladů rekonstrukce kotelny objektu MŠ Kamarád na ul. Frenštátské ve výši 309 tis. Kč (rok realizace 2015) a rovněž rámcové cenové nabídky na rekonstrukci kotelny budovy MŠ Kamarád na ul. Švermově, která byla předložena místní firmou ve výši cca 450 tis. Kč.

Na základě výše uvedeného byla oslovena odborná firma, mimopříborská, za účelem zpracování cenové nabídky na rekonstrukci kotelen objektů MŠ Kamarád - ul. Švermova a ZŠ Jičínská - školní družina ul. Sv. Čecha, dále pak na vybudování lokální kotelny č. p. 118 ("sklípek"). Všechny tyto cenové nabídky mají charakter položkového rozpočtu. Výše nákladů na vybudování kotelny objektu č. p. 118 překračuje 300 tisíc Kč bez DPH. Výše nákladů na rekonstrukci stávajících kotelen objektů školní družiny a MŠ na ul. Švermově je vyšší než 500 tis. Kč bez DPH (viz přílohy č. 2-4 tohoto materiálu).

Finanční rozdíl mezi objekty je způsoben zejména skutečností, že u "118" je navržen pouze jeden kotel s příslušenstvím vzhledem k připravovaným stavebním úpravám tohoto objektu, z nichž některé by měly snížit energetickou náročnost této budovy. U školní družiny a MŠ na ulici Švermově jsou do rozpočtů zapracovány dva kotle s příslušenstvím (v podstatě obnova stávajícího stavu). Po konzultaci s oslovenou odbornou firmou lze konstatovat, že v případě snížení energetické náročnosti objektů ŠD a MŠ by bylo možné realizovat rekonstrukci tamních kotelen rovněž pouze s jedním kotlem. V důsledku tohoto by výše nákladů na rekonstrukci kotelny pohybovala přibližně 300-350 tis. Kč bez DPH, t. j. ve srovnatelné výši jako nová kotelna v objektu "118".

Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že v materiálu RM a ZM předpokládaná výše odpisů rekonstruovaných a vybudovaných kotelen ve výši 25 000 Kč ročně rozhodně není zásadním způsobem nadsazena - byla propočtena jako podíl celkových nákladů ve výši 300 tis. Kč na 12 let.

Nepotvrdily se výše investice na rekonstrukci (vybudování) lokální kotelny ve výši 200 tis. Kč (165 tis. Kč bez DPH) či 120 tis. Kč pro objekt ŠD (99 tis. Kč bez DPH), které zazněly v podnětech na prosincovém ZM. Rozdíly, uvedené v tabulce níže, tak nejsou podloženy cenovou nabídkou. Naopak dle cenových nabídek oslovených firem by roční odpisy měly být spíše mezi 30 - 40 tis. Kč.

Pokud by město chtělo zjistit zcela nezpochybnitelný údaj o výši investic a jejich odpisů, bylo by nutno zpracovat ke všem objektům standartní projektové dokumentace rekonstrukce resp. vybudování lokální kotelny. Tyto dokumentace by zahrnovaly všechny přesně a jednoznačně definované parametry, a to jak z hlediska prací v investiční fázi, tak požadavků při dlouhodobém provozování. Zpracované projektové dokumentace by pak byly součástí zadávací dokumentace transparentně vyhlášené veřejné zakázky.

Na výše uvedené upozornila rovněž oslovená odborná firma, která zpracovala cenové nabídky. Tento postup je ale z hlediska přípravy a zajištění časově a finančně podstatně náročnější.

Posledním bodem, řešeným v rámci podnětů ze ZM, byl objekt MŠ Kamarád na ulici Frenštátské, kde byla kotelna rekonstruována v roce 2015. Vzhledem ke stáří kotlů (5-6 let) je uvažováno, že tento objekt bude napojen na CZT až jako poslední, aby kotle instalované v roce 2015 ještě několik let sloužily svému účelu a nebyla tak částečně promarněna investice z roku 2015. Případně lze uvažovat o jejich prodeji či -pokud to bude technologicky možné- o dočasném využití těchto kotlů v objektu ZŠ Jičínská, kde poslední rekonstrukce kotelny proběhla před cca 20 lety a doposud není rozhodnuto o dalším postupu.

3. množství dodaného tepla do jednotlivých objektů

- dle podnětu na prosincovém ZM byly z Výroční zprávy města 2019 převzaty údaje o spotřebě plynu. Tyto údaje jsou uváděny na daňových dokladech vesměs v jednotkách m³, případně koeficientem přepočteny na jednotky kWh, které vyjadřují množství energie dodaného plynu.

Množství tepla, vyrobeného z dodaného plynu, je závislé na účinnosti celého instalovaného topného systému. Účinnost současných topných systémů v jednotlivých objektech je dána zejména instalovaným zařízením a jeho stářím. Kotelny v objektech školní družiny a MŠ na Švermově ulici mají více než 20 let, lokální topidla (vafky) v budově č. p. 118 pak přibližně 10 let.

Ke stanovení účinnosti jednotlivých soustav v daných budovách by musel být zpracován znalecký posudek či jiné odborné posouzení. Jinak, podobně jako v řadě jiných parametrů, je nutno přistoupit pouze k odhadu či propočtu. Vzhledem k tomu, že nelze v uvedených objektech očekávat ani zdaleka 100% účinnost v současnosti nainstalovaných systémů, je zřejmé, že množství tepla potřebné k vytápění objektů bude podstatně nižší než množství energie v dodaném plynu do lokálních kotelen.

V materiálu RM (ZM) v loňském roce uvedla společnost TP Příbor s.r.o. předpokládané spotřeby tepelné energie pro vytápění po napojení 4 objektů na centrální zásobování teplem. Tyto spotřeby byly stanoveny odborným odhadem a propočtem s tím, že byly zohledněny parametry velikosti daného objektu, způsobu užívání, míry zateplení, provedené výměny oken, apod. Vypočtené hodnoty pak byly rámcově porovnány s obdobnými objekty, které jsou již napojeny na CZT a jsou známy skutečné odběry tepla.

V rámci projektové přípravy, zajišťované MÚ, je zpracován např. energetický posudek i pro objekt MŠ Pionýrů, který je vytápěn z CZT Lomená. Na tomto příkladu lze doložit poměr mezi údaji z energetických posudků a skutečně dodané množství tepla z CZT na vytápění daného objektu. Energetické posudky jsou zpracovány i na objekty MŠ Kamarád na ulici Frenštátské a Švermově. Při použití obdobného přepočtu jako u MŠ Pionýrů je propočtená spotřeba srovnatelná s množstvím, se kterým pracuje TP Příbor (rozdíl je v řádu jednotek procent, do plusu či mínusu).

Na prosincovém zasedání rovněž zaznělo, že z předloženého materiálu vyplývá úspora finančních nákladů města po napojení objektů na CZT, přičemž bylo poukázáno na pomocné součty v přehledu nákladů. V přehledu nákladů byly loni předloženy dvě záložky, které se liší odhadem podílu vytápění objektu na celkových nákladech za dodávky plynu. Z těchto dvou záložek je zřejmé, že je nutno brát předložené propočty s určitou tolerancí, jak se jednotlivé výpočty mění v závislosti na nastavených odhadech.

Je zapotřebí opakovaně zdůraznit, že řada údajů je pouze odhadovaná, propočtená či jinak odvozená. Při porovnání nákladů CZT a lokálních kotelen byla zmíněna jejich srovnatelná výše bez ambice či očekávání, že napojení na CZT přinese okamžitou výraznou úsporu provozních nákladů.

Dále je nutno zdůraznit, že cena plynu (paliva) pro lokální kotelnu se liší od ceny za plyn do kotelny CZT. Sjednání ceny plynu jsou dva různé procesy, vývoj cen může být odlišný. Pro porovnání nákladů CZT vs. lokální kotelna je nutno mimo množství tepla v GJ samozřejmě zohlednit i jednotkovou cenu, která rovněž výrazně ovlivňuje vyhodnocení. Dle dostupných informací z února 2021 je cena paliv za 1 GJ o téměř 40% vyšší pro lokální kotelnu domů s pečovatelskou službou než u CZT.

Doporučení pro oblast tepelného hospodářství ve městě

Oblast tepelného hospodářství ve městě si bezpochyby zaslouží pozornost ze strany orgánů města. Město v této oblasti zaujímá 2 stěžejní role:

a/ výrobce a distributor tepla - město je 100% vlastník společnosti TP Příbor s.r.o.

b/ vlastník objektů - město je 100% vlastníkem řady objektů, bytových i nebytových, z nichž je část napojena na CZT Lomená či Nerudova.

a. výrobce a distributor tepla

Z této pozice by město mělo usilovat o stabilitu celého systému, celého segmentu tepelného hospodářství. Stabilitu technologickou, finanční, cenovou a personální. Dlouhodobou pozornost věnovat klíčovým parametrům, od výše investic, výše fixních nákladů, nákupní ceny plynu jako hlavní komodity, výše marže, výsledné prodejní ceny tepla, atd.

Snaha o napojení dalších objektů ve městě je ze strany výrobce tepla logický krok. Objekty, které jsou zvažovány pro napojení na CZT, se nacházejí v blízkosti stávajících teplovodních rozvodů bez zřejmých technických překážek pro jejich napojení. Pro město, jako vlastníka společnosti TP Příbor, je to příležitost vyhodnotit si zpětně celý proces napojení na CZT na základě prokazatelných dat, nikoli pouze propočtů či odhadů. Zkušenosti a poznatky mohou být zúročeny při dalším případném napojování podstatně větších objektů města či dalších budov ve vlastnictví jiných právnických a fyzických osob.

b. vlastník objektů

Ze strany města jako vlastníka objektů je v zájmu dosáhnout co možná nejnižší energetické náročnosti všech budov, a to bez ohledu na zdroj, ze kterého jsou vytápěny. Na základě pasportizace budov včetně základů energetického managementu připravovat a realizovat opatření se zaměřením na snižování energetické náročnosti městských objektů.

Jedná se jak o stavební úpravy jednotlivých budov (zateplení obvodových stěn, podlah či stropů, výměnu oken a dveří, apod.), tak i opatření provozního charakteru (regulace a vyladění otopných soustav včetně specifikace teplotní křivky jednotlivých prostor budovy dle způsobu jejich využití).

Závěr

Město jako takové by v otázce zdroje tepla pro jednotlivé objekty (bez ohledu na vlastníka těchto budov) mělo dlouhodobě usilovat o maximální možné využití kapacit systému CZT ve městě včetně napojování dalších objektů. Samozřejmě za podmínky, že výroba a distribuce tepla z CZT bude konkurenceschopná. Toto lze zajistit pravidelným každoročním vyhodnocováním činnosti TP Příbor na jedné straně a uplatňováním energetického managementu u městských budov na straně druhé.

-----------------------------

Rada města Příbora projednala tento materiál na své 44. schůzi dne 16.03.2021, přijaté usnesení RM nebylo v době zpracování tohoto materiálu známo.