Čištění odpadních vod

Předložený materiál se zabývá řešením problematiky nakládání s odpadními vodami u rodinných domů, které nejsou napojeny na kanalizační síť (řad) ve městě Příbor, prostřednictvím které jsou odpadní vody odváděny na čistírnu odpadních vod Příbor, provozovanou společností SmVaK a.s. Odpovědnost za odpadní vodu vznikající v objektu má vždy vlastník objektu. Za odpadní vodu z rodinných domů neodpovídá město, ale mělo by se snažit budovat kanalizace či být jinak nápomocno občanům, kteří nemají možnost napojení.

Důvodová zpráva směruje orgány města k rozhodnutí, zda a jakým způsobem bude město Příbor zapojeno do řešení výše uvedené problematiky.

Může se jednat o zapojení:

a. investiční (město jako investor bude budovat zařízení a stavby řešící otázku nakládání s odpadními vodami),

b. finanční (město bude finančně podporovat privátní investory-vlastníky nemovitostí transparentně vyhlášenou pobídkou),

c. environmentálně-vzdělávací (město poskytne pouze poradenskou a osvětovou součinnost soukromým vlastníkům-investorům bez jakéhokoli finančního dopadu do rozpočtu města).

Předkládaný materiál má 4 hlavní části:

1. popis současného stavu, výklad stávající legislativy, důsledky a hrozby pro jednotlivé domácnosti resp. pro město samotné

2. počty domácností, kterých nejsou připojeny na kanalizaci a centrální ČOV

3. varianty řešení

4. doporučení dalšího postupu.

1. Popis současného stavu, výklad stávající legislativy, důsledky a hrozby pro jednotlivé domácnosti resp. pro město samotné

Čištění a vypouštění odpadních vod z domácností je v posledních letech jednou z nejsledovanějších oblastí, jak z pohledu obcí a měst, tak centrálních státních orgánů. Povinnosti vztahující se k vypouštění odpadních vod upravují zejména ustanovení § 38 zákona č. 254/2001 Sb., zákon o vodách (vodní zákon). Většina městské zástavby v Příboře je připojena na kanalizační řad, kterým jsou odpadní vody odváděny do koncové čistírny odpadních vod v lokalitě Na Kamenci, kterou provozují Severomoravské vodovody a kanalizace, a.s.

Většina domácností ve městě je napojena na kanalizační řad (síť), jedná se zejména o bytové domy na sídlištích a rodinné domy v přilehlých čtvrtích. Možnost připojení na vybudovanou kanalizaci není v okrajových částech města (např. ul. Lesní či ul. Na Hrázi), na "Pasekách" a v místních částech Hájov a Prchalov. Vybudování klasických kanalizačních řadů (sítí) v těchto částech města by znamenalo vysoké investiční náklady v přepočtu na jednoho připojeného obyvatele. Je to dáno zejména typem zástavby, výškovými rozdíly terénu či nutností překonat liniové stavby (např. silnice a železnice) pro napojení na stávající síť či čistírnu odpadních vod.

Dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, lze definovat kanalizaci jako provozně samostatný soubor staveb a zařízení, zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace.

Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci a srážkové vody se vtokem do této kanalizace přímo, anebo přípojkou, se stávají odpadními vodami. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem. Každý, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, musí mít povolení příslušného správního orgánu, tzv. vodoprávního úřadu, vydané podle vodního zákona nebo podle předchozích právních předpisů.

Ten, kdo vypouští odpadní vodu do vod povrchových nebo podzemních bez příslušného povolení nebo smlouvy o odvádění odpadních vod, vystavuje se sankčnímu postihu (pokutě), která může činit v případě fyzické osoby až 100 000 Kč, v případě právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající až 5 000 000 Kč.

Dále uvádíme citaci ze sdělení Ing. Jiřího Sopucha, vedoucího oddělení vodoprávního úřadu MÚ Kopřivnice, k aktuální situaci nakládání s odpadními vodami v Příboře:

"K nakládání s odpadními vodami na území města Příbor, především v místních částech Prchalov a Hájov sděluji následující: převážná část území města Příbor je odkanalizována jednotnou kanalizační sítí odvádějící odpadní vody k vyčištění na koncovou čistírnu odpadních vod. Jednotná kanalizační síť včetně koncové ČOV je ve vlastnictví a v provozování společnosti SmVaK Ostrava a.s. Místní části města Hájov a Prchalov nejsou odkanalizovány oddílnou nebo jednotnou kanalizací odvádějící odpadní vody na koncovou ČOV v Příboře.

V místní části Prchalov existuje pouze jedna stará jednotná kanalizační stoka v majetku města Příbor, ze které má město Příbor povoleno vodoprávním úřadem vypouštění odpadních vody do vod povrchových - kanalizační výusť VO2,  kterým byla prodloužena platnost dříve vydaného rozhodnutí z roku 2006. Platnost tohoto povolení končí 31.7.2023. Pokud občané vypouštějí odpadní vody do jímek - žump, v tomto případě mají povinnost veškeré odpadní vody odvážet fekálním vozem na kapacitní ČOV k vyčištění. Pokud takto postupují, jednají v souladu se zákonnými předpisy. Další část obyvatel provozuje septiky, mechanická čistící zařízení se dvěma nebo třemi komorami, s odtokem hrubě čištěných odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních. Vypouštění odpadních vod z těchto dvou a tříkomorových septiků neodpovídá zákonným požadavkům na čištění odpadních vod dle platného nařízení vlády. Část občanů, především u nových nebo rekonstruovaných nemovitostí, provozuje domovní ČOV povolené a kolaudované vodoprávním úřadem MÚ Kopřivnice. Pokud dodržují podmínky stanovené v rozhodnutích vodoprávního úřadu, to znamená, že dodržují stanovené limity pro vypouštěné odpadní vody a vzorkují odpadní vody, nakládají s odpadními vodami v souladu se zákonnými předpisy.      

Místní část Hájov je na tom obdobně, s tím rozdílem, že zde neexistují žádné obecní kanalizace. Občané tak nakládají s odpadními vodami výhradně individuálním způsobem, viz výše - žumpy, septiky, domovní ČOV. Obdobně jsou na tom další okrajové části města Příbora, část Klokočova, část za Mexikem směrem ke Kopřivnici, Paseky a některé další lokality.

Ideálním řešením pro odvádění a čištění odpadních vod na území města Příbor, Hájov, Prchalov je vybudování oddílných kanalizačních stok odvádějící odpadní vody k vyčištění na ČOV v Příboře."

2. Počty domácností, kterých nejsou připojeny na kanalizaci a centrální ČOV

Na kanalizační řad a koncovou ČOV jsou dle metodiky MZe připojeny obyvatelé v tzv. příborské aglomeraci. Aglomerace je v tomto případě definována jako oblast s dostatečným soustředěním obyvatel a objektů s tím, že odpadní voda je efektivně shromažditelná. Hranice aglomerace je uváděna orientačně 200 m od oblasti bez budov připojených na kanalizaci. Počet obyvatel Příbora trvale bydlících v této zastavěné aglomeraci ke dni 31. 12. 2019 činil 7 606 obyvatel, z toho připojených na kanalizaci bylo 7523 osob (zdroj: SmVaK a.s., MÚ Příbor). V aglomeraci není na kanalizaci napojeno cca 30-40 domů, např. na ulici Juraňova, Lesní, Na Hrázi či Frenštátská.

Procento připojených obyvatel aglomerace na kanalizaci je 98,7 %. Tímto výsledkem město (aglomerace) Příbor splňuje maximální povolenou toleranci nepřipojených obyvatel, která činí 2 % v souladu se směrnicí Rady č. 91/271/EHS.

Z aglomerace jsou vyjmuty domy, které jsou vzdáleny cca 100-200 metrů od nejbližší soustředěné zástavby (zohledněno i křížení silnice, železniční trati, vodního toku, atd.). Mimo aglomeraci jsou:

Příbor (Borovecké, Závišické a Kopřivnické paseky, ul. Na Benátkách) - počet domů 63, cca 150 obyvatel. 50 domů na území města má povolenu domovní ČOV.

Hájov - počet domů 156, počet obyvatel 473. Domovní ČOV povoleno 45 domů.

Prchalov - počet domů 102, počet obyvatel 259. Domovní ČOV má povoleno 21 domů.

Na území města Příbora je cca 350-360 domů (bezmála 1 tisíc obyvatel) nepřipojených na kanalizační řad. Domovní ČOV byly schváleny pro 116 domů, zbývajících cca 240 domů má žumpu, septik nebo nic.

Poznámka:

výše uvedené počty domů a osob (převzaté ze statistických hlášení zpracovaných v roce 2020) je možno brát jako poměrně přesné z pohledu hledání řešení čištění odpadních vod, nicméně nelze je prezentovat jako finální a neměnné. Počet zkolaudovaných domů k bydlení a rovněž počty osob v jednotlivých domácnostech se v čase mění, navíc ani oficiální údaje (např. evidence obyvatel s trvalým bydlištěm) nekorespondují vždy s realitou, např. z důvodu pobytu osob mimo trvalé bydliště (OŽPD má s tímto poměrně bohatou zkušenost při řešení problematiky svozu komunálního odpadu).

U novostaveb jsou domácí čističky již povinnou součástí stavby, bez které stavebník nezkolauduje svůj rodinný dům. Takže počet domů bez vyřešeného nakládání s odpadními vodami by se neměl do budoucna zvyšovat.

3. Varianty řešení

a/ Dalšímu většímu rozšiřování kanalizační sítě brání nevýhodný poměr investičních nákladů na vybudování kanalizace vztažený k počtu připojených obyvatel (domácností). Tento poměr je zohledněn jako jedna z podmínek i ve vyhlášených dotačních výzvách, které jsou zaměřeny na budování (rozšíření) kanalizační sítě. Vzhledem k výše k uvedenému nelze v příštích letech reálně předpokládat výrazné rozšíření kanalizační sítě v Příboře a připojování dalších uživatelů na nově vybudovanou kanalizaci. Částečné rozšíření kanalizační sítě v omezením rozsahu nelze do budoucna zcela vyloučit, a to zejména v zastavěných částech města sousedících s lokalitami již na kanalizaci napojenými (viz úkol RM ohledně možnosti prověření situace v ul. Juraňova).

Ani v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje není z důvodu hospodárnosti evidován záměr budovat klasický kanalizační řad (síť) v místních částech Hájov a Prchalov. Pokud není evidován záměr budování kanalizaci v krajském plánu, není reálné dosáhnout na finanční podporu z dotačního titulu.

Dalším závažným limitem je mimo investiční fáze i otázka provozování nově vybudovaného kanalizačního řadu. Při zohlednění nákladů na nově připojený úsek do kanalizační sítě na jedné straně a výše výnosů z vybraného stočného od připojených obyvatel na straně druhé, lze předpokládat, že výnosy nepokryjí náklady. V důsledku tohoto pak provozovatel kanalizace (pravděpodobně společnost SmVaK a.s.) bude požadovat každoročně finanční dorovnání od města (tato situace již v minulosti nastala u akce "kanalizace Hukvaldská").

b/ Dostupnějším řešením jsou domácí ČOV, individuální či skupinové. Při jejich pořízení lze dosáhnout i na finanční podporu z dotačních programů, nicméně dotace je striktně vázaná na její udržitelnost, kterou garantuje obec (t. j. zásadní rozdíl oproti "kotlíkovým" dotacím, jejichž příjemcem jsou občané). Veškeré domácí čistírny jsou napojeny na centrální systém a obec musí mít pracovníky, kteří zajišťují jejich provoz a bývají placeni z poplatku vybíraného od občanů. Provoz domácích čističek vyžaduje pravidelnou údržbu a servis, např. v obci Rybí občané za tuto službu platí obci měsíční fixní poplatek a obec zaměstnává pro tento účel pracovníka na plný úvazek.

Ve většině případů lze předpokládat umístění domácí ČOV na soukromých pozemcích, takže je nutno smluvně ošetřit a strpět ze strany občanů přístup k domácí čističce, a to po dobu udržitelnosti v trvání 10 let. U skupinových čističek přichází na řadu kromě provozu i otázka umístění čističky, kdo ji strpí včetně připojení na svém pozemku, když bude sloužit dalším sousedům z dané skupiny uživatelů.

c/ Z finančních, provozně-praktických, majetkoprávních i administrativních důvodů se rovněž nabízí cesta přímé finanční podpory ze strany města (podobně jako v již existujícím Programu Dědictví na stavební úpravy objektů v městské památkové rezervaci). Majitel domu by řešil situaci samostatnou čistírnou pro vlastní nemovitost, aby předešel sporu, kdo a jak se bude o čistírnu starat. Po vybudování domácí čistírny určitě její provozní náklady nepřesáhnou cenu případného stočného, které se každoročně navyšuje. Město by na řešení nakládání s odpadními vodami přispívalo určitou finanční částkou. Na druhou stranu by stanovilo podmínky, které by občan jako příjemce finanční podpory musel plnit při provozování domácí ČOV (např. pravidelný, 1-2x ročně realizovaný kontrolní rozbor přečištěných odpadních vod před jejich vypouštěním).

Cenová relace, ve které si je možno vybrat již ze širší nabídky domácích čistíren odpadních vod, se pohybuje řádově mezi 30 až 50 tis. Kč (zdroj: veřejně dostupné databáze obchodních nabídek). Jedná se pochopitelně pouze o pořízení samotného zařízení, t. j. čističky jako takové. Dalšími náklady budou bezesporu nezbytné stavební úpravy v předmětné nemovitosti resp. na přilehlém pozemku, kde bude umístěna domácí ČOV. Tato položka bude dost individuální v závislosti na konkrétních podmínkách a volbě vlastníka.

Třetí nákladová položka souvisí s vypouštěním přečištěných vod - kam s nimi. Např. v obci Rybí byly obcí vybudovány trativody a vody svedeny do vodního toku v údolnici obce. Takto jednoduché řešení vzhledem k poměrům jak na Hájově, Prchalově či Pasekách nelze čekat. Zase to bude dost rozlišné podle konkrétní lokality.

Z hlediska případné finanční podpory města:

Při stanovení výše příspěvku je možno konstatovat, že částka 30 tisíc už je dostatečně velká podpora, aby občana motivovala, 50 tisíc už je poměrně dost s ohledem na skutečnost, že řada občanů tuto problematiku musela vyřešit sama bez finanční podpory města. Podpora by měla být vázána na pořízení funkční čističky, aby občané nekupovali ty nejlacinější výrobky.

Pokud by finanční podpora byla zaměřena primárně na objekty se septiky s podmínkou realizace do konce roku 2025, lze předpokládat desítky žadatelů (maximálně do jednoho sta). Při fixní částce podpory 30 000 Kč by pak objem vyhrazených finančních prostředků v rozpočtu města činil cca 1-3 mil. Kč celkem za období 2022-2024.

Náklady spojené se stavebními úpravami by měl nést občan, protože tady opravdu záleží, kde si on rozhodne o umístění čističky. Stěžejní otázkou je dále provozování čističek, zajištění dlouhodobé účinnosti provedených opatření. Podpora ze strany města v jakékoli formě by měla podmíněna min. 5letou udržitelností správného provozování domácích čističek.

Pro doplnění předkládáme souhrn informací z obce Sedlnice, kde byl obdobný dotační program vyhlášený na konci roku 2017:

"...největší zájem byl zatím v roce 2020, kdy jsme z této dotace vyčlenili 185 000,- Kč celkem 6 žadatelům, pro letošek máme dvě žádosti  (65 000 Kč). Zatím se jedná o náhrady za "septiky", ani jedna z žádosti nebyla na rekonstrukci ČOV, v roce 2020 jsme občanům uskutečnili krátkou prezentaci tohoto dotačního titulu, takže proto i ten nárůst v roce 2020. Předpokládáme, že i v roce 2021 bude ze strany občanů o tento dotační titul zájem (v rozpočtu pro tento dotační titul od jeho schválení  je vyčleňována částka 600 000 Kč).  Dle stanovených podmínek se ve větší míře jedná o kategorii do 4 ekvivalentních obyvatel a pro 5-8 ekvivalentních obyvatel (v obou případech max. 50% uznatelných nákladů - materiálové, technologické a stavební náklady, vyjma projekční práce)."

Ing. Rostislav Recman, starosta obce Sedlnice, 24.05.2021

4. Projednání v orgánech města, doporučení dalšího postupu

Materiál ohledně nakládání s odpadními vodami byl předložen radě města v červnu letošního roku. Následně byl tento materiál rozeslán všem členů Zastupitelstva města Příbora, aby měli dostatečný časový prostor se s touto problematikou seznámit.

Materiál byl rovněž projednán na 24. zasedání Finančního výboru dne 08.09.2021, který přijal k tomuto bodu následující usnesení č. FV 24/5:

FV doporučuje ZM nerealizovat předloženou problematiku nakládání s odpadními vodami pomocí finanční spoluúčasti města Příbora.

S materiálem byly seznámeny osadní výbory Hájova i Prchalova s výsledkem:

OV Prchalov (31. jednání, dne 3.11.2021)

Starosta města a vedoucí odboru životního prostředí, dotací a veřejných zakázek seznámili členy OV Prchalov s připravovanými změnami v oblasti odpadních vod. Dle sdělení vedoucího odboru je nutné, aby každý RD byl vybaven čističkou odpadních vod. Město Příbor připravuje dotační program spojený s problematikou ochrany odpadních vod - vyhlášení dotačního titulu města pro instalaci domácích čističek. Návrh dotaci pro jednu domácnost je cca 30 tis. Kč.

Členy OV Prchalov byly vzneseny doplňující otázky a podněty:

- vysvětlit důvody nutnosti změny stávajících tří komorových septiků na čističku odpadních vod:

(odpověď OPŽD) nutnost zachycení a čištění veškeré odpadní vody, což septiky s přepadem neumožňují, často nejsou pravidelně vyváženy, proto přepadem odchází větší množství odpadní vody bez jakéhokoliv čištění.

- stanovit přesné podmínky pro vypouštění vody u každého RD v obci a podmínky pro fungování čističek:

(odpověď OPŽD) vodní zákon umožňuje vypouštět odpadní vodu jen s povolením, a to uděluje na žádost MÚ Kopřivnice jako příslušný správní orgán. Povolení se dává pro funkční systém (dnes jen domovní ČOV) časově i podmínečně omezená (podmínka odběrů a rozborů vody, apod.).

- stanovit termín pro dokončení akce.

(odpověď OPŽD) termín je v materiálu navržen do konce roku 2025.

Podněty z Osadního výbora Hájova ze dne 15.11.2021:

- upozornění na stavebně-technické podmínky v této místní části - složité pro povolení vsaku (vysoká hladina podzemní vody, jílovité podloží);

- součástí podpory města by mělo být i zveřejnění okruhu možných zpracovatelů projektové dokumentace;

- dotaz na zkušenosti MÚ Kopřivnice, kde se obdobná záležitost odkanalizování řešila v místní částech Mníší a Vlčovice:

(odpověď OŽPD) Projekt místní části Vlčovice a Mniší zahrnuje vyprojektování 12,6 km stokové sítě, z toho 1,7 km přípojek umístěných na veřejném prostranství. Počet připojení: cca 390 nemovitostí.

Financování projektu, podmínky dotace: akce Odkanalizování Vlčovice a Mniší je podpořena dotací z Operačního programu Životního prostředí. Celkové náklady projektu 157 mil. Kč,  jedná se o náklady na realizaci stavby, projektovou dokumentaci, autorský a technický dozor, zpracování žádosti o dotaci. Celková dotace OPŽP 79 mil. Kč, spoluúčast města 78 mil. Kč.

V celkových nákladech nejsou zahrnuty náklady na celoplošnou opravu místních komunikací cca 15 mil. Kč, příspěvky na vybudování přípojek cca 4,2 mil. Kč a výkupy pozemků a z řízení věcných břemen cca 0,5 mil. Kč.

Rada města na 54. schůzi (č. bodu programu: 20), projednala tento materiál s následujícími usneseními :

I. Rada města bere na vědomí

informace k problematice nakládání s odpadními vodami na území města.

II. Rada města doporučuje zastupitelstvu města

zapracovat do návrhu rozpočtu města pro rok 2022 částku ve výši 1 000 000 Kč za účelem finanční podpory řešení nakládání s odpadními vodami v rodinných domech na území města, které nejsou napojeny na kanalizační řad a ČOV Na Kamenci.

Problematika nakládání s odpadními vodami byla projednání na pracovním zasedání ZM dne 09.11.2021.

Na základě výše uvedeného je doporučen následující postup:

1. Poskytnutá finanční podpora města by měla mít charakter oficiálního, v orgánech města projednaného a schváleného, "dotačního programu". Tomuto zadání odpovídá navržené usnesení, doporučující ZM uložit zapracování finanční částky ve výši 1 mil. Kč do návrhu rozpočtu města pro rok 2022.

2. Schválení této částky Zastupitelstvem města Příbora v rámci projednávání rozpočtu roku 2022 bude vyjádřením podpory tohoto postupu při řešení problematiky nakládání s odpadními vodami z rodinných domů nenapojených na kanalizaci a ČOV Na Kamenci.

3. Zapojení města do řešení nakládání s odpadními vodami u domů nenapojených na kanalizaci bude definováno v "dotačním programu" s  následujícími předpokládanými parametry:

a/ Cíl programu - zlepšení životního prostředí v oblasti čištění odpadních vod

b/ Předmět podpory - výstavba domovních ČOV jako náhrad za septiky (a bezodtokové jímky)

c/ Vymezení okruhu příjemců - žadatelem a příjemcem dotace může být fyzická osoba s trvalým pobytem ve městě Příbor a současně vlastník nemovitosti, ke které je domovní ČOV zřízena. O podporu může žádat i více vlastníků jedné nemovitosti, resp. vlastníci více nemovitostí napojených na jednu ČOV.

d/ Lokalizace programu - domovní ČOV musí být realizována na území města Příbor, a to v budově určené k trvalému bydlení, ve které jsou trvale hlášené osoby

e/ Výše podpory - 30 000 Kč (do 4 ekvivalentních obyvatel), 35 000 Kč (5 a více ekvivalentních obyvatel)

f/ Uznatelné náklady - materiálové a stavební náklady vynaložené v přímé souvislosti s vybudovanou domovní ČOV (např. domovní ČOV včetně nástavce a víka, výkopové práce a připojení ČOV, atd.)

g/ Neuznatelné náklady - projekční práce

h/ Podmínky pro poskytnutí dotace - žádost musí být podána nejpozději do 1 roku od vydání kolaudačního rozhodnutí (nejpozději do 31.12.2025).

i/ Další - každá žádost bude projednána RM, na poskytnutí dotace není právní nárok.

j/ Termín platnosti vyhlášené podpory města je do 31.12.2025.

k/ nabídka kontaktů na zpracovatele projektové dokumentace, podmínky uzavřeného smluvního vztahu mezi projektantem a vlastníkem nemovitosti jsou závislé na těchto dvou smluvních stranách. 

Návrh znění podmínek této finanční podpory bude předložen k projednání orgánům města na jaře roku 2022 (předpoklad: březen 2022), samozřejmě pod podmínkou schválení finančních prostředků. Podmínky dotačního titulu budou rovněž předloženy k projednání FV a osadním výborům obou místních částí.

4. Setkání s občany bude jedno společné pro všechny, kteří nemají v dohledné době reálnou šanci se napojit na kanalizační řad ve městě (nejen místní části Prchalov a Hájov, ale i Paseky a lokality Příbora bez vybudované kanalizace) a kteří musí do budoucna řešit problematiku nakládání odpadních vod u svých objektů v souladu s platnou legislativou.

Termín setkání s občany bude do 2 měsíců po rozhodnutí ZM o dalším postupu v problematice nakládání s odpadními vodami včetně schválení podmínek finanční podpory.