Logo
Určeno pro:Zasedání Zastupitelstva města Příbora č.:12
Konané dne:29.05.2024
Materiál číslo:17
Název materiálu a návrh usnesení:
Adaptační strategie města Příbora
I. Zastupitelstvo města podporuje

Adaptační strategii města Příbora na změnu klimatu v předloženém znění. 

Obsah předkládaného materiálu:
Důvodová zpráva:
Počet příloh: 3
Titul, jméno, příjmení:Podpis:
Předkládá:Ing. Bohuslav Majer
Schválil:Mgr. Blanka Kovaláková
Zpracoval:Mgr. Blanka Kovaláková
Právní konzultace:
Důvodová zpráva:

Město Příbor bylo jako jedno ze sedmi měst MSK vybráno a zařazeno do projektu LIFE COALA na bezplatné zpracování adaptační strategie na změnu klimatu, což provedla spol. ASITIS s.r.o. v čele s Mgr. Trávníčkovou. Poradenství provedlo poradenské centrum pro adaptaci sídla a krajiny MSID (Moravskoslezské Investice a Development, a.s.).

Hlavním úkolem projektu LIFE COALA je úspěšné zavádění cílů Adaptační strategie Moravskoslezského kraje na dopady změny klimatu. Moravskoslezský kraj je v současné době jediným krajem v České republice, který má zpracovanou adaptační strategii a řeší klimatickou změnu komplexně.

Zastupitelstvo města Příbora na svém zasedání konaném dne 14.12.2022 souhlasilo se zpracováním této strategie usnesením č. 29/2/ZM/2022.

Jedním z úkolů bylo vytvoření pracovní skupiny, součinnost města při přípravě a zveřejnění pocitové mapy a zprostředkování přístupu ke strategickým dokumentům. Jmenný seznam členů pracovní skupiny je uveden v příloze tohoto materiálu.

Cílem bylo vytvoření dokumentu Adaptační strategie města Příbora (dále jen "AS"), který rozšiřuje analýzu zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu pro MSK.

 

V průběhu roku 2023 se AS zpracovávala. Pracovní skupina se několikrát za rok sešla prezenčně. Připomínky a náměty členů pracovní skupiny byly do AS zapracovány.

 

Dne 14.03.2024 byla Adaptační strategie města Příbora odevzdána ve dvou variantách. Jedna kratší jako manažerské shrnutí (13 stran) a druhá podrobná adaptační strategie včetně analytické a návrhové části (134 stran). Obě varianty jsou přílohami tohoto materiálu. Tato strategie byla odevzdána i v tištěné podobě. Mapové podklady, které jsou obsaženy ve strategii, byly  elektronicky odevzdány zvlášť pro další použití.

 

AS je tedy rozdělena do 3 částí (analytická, návrhová a implementační). 

 

ANALYTICKÁ ČÁST

 

V analytické části nalezneme samotný úvod do problematiky změny klimatu a následně očekávané změny i na území města Příbora. Tyto změny jsou například:

  • teplota (do roku 2030 se průměrné teploty vzduchu zvýší o 0,7 °C, do r. 2050 zvýšení o 1,9 °C, do r. 2100 o 4,2 °C, nejv. výkyv bude v zimě mezi lety 2020 - 2100 o více než 6,1 °C),
  • v návaznosti na výše uvedené se zvýší počet tropických dní (do r. 2030 o 8 dnů ročně, do r. 2050 více než 1,5x tolik),
  • srážky (celkově bude srážková rozkolísanost - střídání několika velmi suchých a poté několika srážkově vydatných let; zatímco na jaře se očekává nárůst srážek po celé sledované období r. 2020-2100, v zimě a na podzim bude do r. 2055 srážek ubývat a poté až do roku 2100 naopak srážek přibývat),
  • vítr (budou extrémní povětrnostní jevy - bouřky, vichřice, orkány, tornáda, ale i snižování rychlosti větru a bezvětří během léta).

S výše uvedeným jsou spojená rizika jako vlny horka, dlouhodobé sucho, přívalové povodně a samotné povodně, degradace půd, lesní požáry, nežádoucí změny biotopů, nové nemoci a škůdci, aj.

 

V této části práce je také rozebrána podrobná analýza zranitelnosti včetně mapového schématu:

  • Místa ohrožená teplotou povrchu jsou např. areál Alliance Laundry, okolí ZŠ Npor. Loma, náměstí, parkoviště na ul. ČSA a za Coopem.
  • Mezi lokality s vysokým až max. rizikem sucha patří zeměděl. plochy na východě a jihu k.ú. Příbor a plochy mezi Prchalovem a Příborem.
  • Silná vodní eroze hrozí na jihu k.ú. Klokočov a podél Prchalova. U větrné eroze je z celk. počtu 417 půdních bloků 275 bez ohrožení, 128 náchylných k erozi, 11 mírně ohrožených a silně ohrožené půdní bloky se na na území města nevyskytují. Problematickým místem jsou tedy půdní bloky na východě města.
  • Z adaptační kapacity, která je také v AS popsána, lze například zmínit, že 78,5 % území je tvořeno propustným povrchem a je schopno vsakovat vodu, 11,5 % převážně propustných, 10 % převážně nepropustných.
  • Město Příbor je dále zranitelné vůči vlnám horka např. Zdravotní středisko na ul. Tyršova, bytové domy na ul. Šafaříkova, nám. S. Freuda, okolí ZŠ Npor. Loma aj.
  • Vůči suchu jsou zranitelná území: zemědělské plochy  a zastavěná část území města.

 

V analytické části práce také nalezneme podrobný popis současného stavu s analýzou. Jedná se například o budovy ve městě, územní plánování a investiční činnost, zemědělství, lesní hosp., biodiverzitu, vodní režim, ochranu ŽP a zdraví a hygienu, průmysl a energetiku, dopravu.

 

Do procesu tvorby AS byla také zapojena veřejnost formou vyplnění pocitové mapy. Respondentů bylo ovšem pouze 25. Nicméně i tak zmíníme výsledky. Respondenti stojí především o:

  • vzrostlou zeleň (33 %) - nám. S. Freuda, okolí kulturního domu, sídliště na ul. Šafaříkova, okolí ZŠ Npor. Loma aj.
  • mobilní zeleň (16 %) - nám. S. Freuda, okolí kulturního domu, parkoviště za Zetkou, vlakové nádraží, okolí ZŠ Npor. Loma,
  • zelené střechy (13 %) - Masarykové gymnázium, ZŠ Příbor Jičínská, sídliště na ul. Šafaříkova a U Tatry, ZŠ Npor. Loma,
  • květnaté louky (11 %) - travní plocha u kolejiště na ul. Štramberská, zahrady Piaristického kláštera, městský park, sídliště Šafaříkova a okolí BD na ul. ČSA,
  • místo, kde se cítí v době horka nepříjemně - nám. S. Freuda, okolí obchodního domu na Jičínské, kulturního domu nebo sídliště Šafaříkova. Více zeleně by tak respondenti přidali na náměstí, ul. Dukelská, Komenského a Šafaříkova, stínící prvky na náměstí, sídliště Šafaříkova, u parkoviště kulturního domu, hřbitov, vodní prvky na náměstí, ul. Šafaříkova a Místecká a ochlazovací prvky na náměstí a křižovatce Lidická a Karla Čapka,
  • místo, kde se cítí v době horka příjemně - Piaristické zahrady, městský park, park nábř. RA nebo v lesích aj. 
  • místo, kde hrozí přívalové povodně - ul. Palackého, Hukvaldská, Na Benátkách a Vrchlického,
  • místo s možnými problémy do budoucna - zemědělské plochy s možnou erozí a horko především na náměstí.

 

Čtyři pětiny respondentů souhlasili, že by prioritně mělo být přijato opatření na zachycování dešťové vody, zvýšení množství přírodních prvků jako je zeleň, vodní plochy. Snažit omezit spotřebu energie a snížit emise by rádo 96 % respondentů. 

 

NÁVRHOVÁ ČÁST

 

V této části byla zpracována vize města:

Naší vizí je město odolné vůči projevům změny klimatu, město s dostatkem zeleně a vodních prvků, město zodpovědně hospodařící s vodou, které zabezpečuje příjemné klima pro kvalitní život jeho obyvatel.

Naší vizí je také odpovědné a efektivní hospodaření s energiemi, využívání obnovitelných zdrojů  energií a SMART dopravy.

Osvěta, vzdělávání a aktivní zapojování obyvatel i firem do aktivit spojených s adaptací na změnu klimatu je naší prioritou.

 

Strategické cíle byly v této práci navrženy následující:

 

1. Adaptovat sídelní prostředí města a navazující krajinu na měnící se klima a omezit přehřívání povrchů:

 

1.1 Zlepšit mikroklimatické podmínky ve městě zvyšováním množství a vitality vegetace na veřejných prostranstvích a doplněním vodních prvků - prioritními projekty jsou úprava městského parku za kulturním domem, úprava prostoru před budovou COOP a úprava prostranství před ZŠ Npor. Loma, jako zásobník záměrů může být zpracování koncepce zeleně, zpřístupnění vrchu Šibeňák, rekonstrukce veřejného prostoru před KD na Hájově, průběžná regenerace veřejných prostranství a výsadba zeleně.

 

1.2 Zajistit ekologickou stabilitu krajiny s důrazem na realizaci krajinné zeleně - prioritními projekty jsou dokončení komplexních pozemkových úprav, rekreační trasa Borovec, realizace ploch ochranné zeleně, jako zásobník dalších záměrů výsadba aleje Prchala na Prchalově, vytipování přírodně hodnotných prvků v krajině a registrace jako VKP, obnova a rekonstrukce polních cest a výsadba zeleně, obměna druhové skladby lesních porostů.

 

2. Snížit dopady extrémních hydrologických jevů a zodpovědně a ekonomicky hospodařit s vodou:

 

2.1 Podporovat efektivní nakládání s vodou v zastavěném území a využívat zachycené dešťové vody - prioritními projekty jsou parkoviště na ul. Lomená, revitalizace parkovišť u MŠ Pionýrů, U Tatry, za obchodem COOP, průběžné opravy chodníků a komunikací dle pasportu a jako zásobník záměrů je akumulace a využití dešťových srážek u vhodných objektů v majetku města.

 

2.2 Zpomalovat a snižovat odtok vody z krajiny, realizovat protierozní opatření a podporovat přirozený vodní režim - prioritními projekty jsou výběr lokalit s potenciálem pro zadržení vody prostřednictvím přírodně blízkých opatření, realizace protierozních opatření na zemědělské půdě, adaptace krajiny zaměřenou na zádrž vody v k.ú. Příbor a jako zásoba záměr analýzy meliorací a návrh opatření pro jejích optimalizaci.

 

3. Snižovat emise skleníkových plynů, zvyšovat energetickou soběstačnost města, rozvíjet ekologicky šetrnou dopravu a udržitelně hospodařit s vodou:

 

3.1 Maximalizovat využití obnovitelných zdrojů energie, snižovat energetické nároky městských objektů a šetrně hospodařit se zdroji a odpady - prioritními projekty jsou zavedení energetického managmentu a vypracování místní energetické koncepce, rekonstrukce školní družiny ZŠ Jičínská a jako zásobník záměrů realizace adaptačních opatřeních na objektech:

  • MŠ Pionýrů (k.ú. Klokočov u Příbora) – akumulační nádrž, FVE, zateplení budovy,
  • MŠ Kamarád (Frenštátská 1370 a Švermova 1324) - akumulační nádrž, stínící prvky, případně FVE,
  • ZŠ Jičínská - akumulační nádrž, stínící prvky,
  • Dům s pečovatelskou službou (Jičínská 238) - akumulační nádrž, stínící prvky, zateplení budovy,
  • Sokolovna Příbor – akumulace dešťových vod.

 

3.2 Zvyšovat podíl ekologicky šetrné dopravy ve městě - prioritními projekty jsou oprava nádraží ČD a jeho okolí, doplnění plánovaných cyklotras a cyklostezek, jako zásobník projektů rekonstrukce chodníků dle pasportizace, zlepšení stavebně technického stavu autobusových zastávek, revitalizace parkovišť s využitím polo/propustných povrchů, zeleně a vyspádování do zeleně, rekonstrukce koupaliště, budování nabíjecích stanic pro elektromobily a elektrokola, vybudování doprovodné infrastruktury pro možnost pravidelného dojíždění na kolech do škol (uzamykatelné boxy na kola, stojany).

 

4. Zvyšovat informovanost v oblasti změny klimatu a zavádět systémová opatření:

 

4.1 Vzdělávat obyvatele, zaměstnance města a management firem v environmentálních tématech, zapojovat je do aktivit spojených s adaptací na změnu klimatu a zavádět systémová opatření pro podporu adaptací - prioritními projekty jsou zpracování koncepce zeleně, místní energetické koncepce, zahrnutí adaptačních a mitigačních opatření do zpracovávaných územních studií, jako zásobník záměrů nastavení rámce systematické spolupráce města se spolky a občany např. dlouhodobý pronájem pozemků, podmínky, za jakých bude probíhat forma podpory atd. 

 

4.2 Zajistit odolnost a připravenost města na mimořádné události - prioritní projekty jsou rozšíření varovných, hlásných, předpovědních systémů a další informační kanály, stanovit souhrn požadavků na opravy mostů a propustků, břehů toků, vč. revitalizace břehových porostů, jako zásobník záměrů je pokračovat v pravidelné revizi povodňového a krizového plánu s ohledem na aktuální zdroje informací, legislativu a komunikační technologie.

 

IMPLEMENTAČNÍ ČÁST

 

V této části studie je například přehled relevantních dotací, které je možno využívat při naplňování cílů AS a také další možný postup pro naplňování cílů.

 

Na závěr OŽPD doporučuje, že tato AS bude zohledněna při tvorbě dalších rozvojových plánů jako je Banka projektů, Strategický a Akční plán města Příbora a jiných dokumentů (např. studií). Bude také zveřejněna na webových stránkách města v rozvojových dokumentech.

Přílohy:
Příloha č.1: Manažerské shrnutí AS Příbor.PDF (Veřejná)
Příloha č.2: AS celá.pdf (Veřejná)
Příloha č.3: Pracovní skupina AS.xlsx (Neveřejná)