Rozpočtové opatření č. 1 (dále jen RO č. 1) města Příbora na rok 2021 se předkládá Radě města k prvnímu projednání na základě stanoveného časového harmonogramu projednání návrhu RO č. 1.

Harmonogram projednávání rozpočtového opatření č. 1 města na rok 2021:

• zpracování podkladů jednotlivých odborů a předání na odbor finanční (vložení do IS VERA).............................................................................................................................. ...........................22.01.2021
• zpracování a projednání návrhu RO č. 1 na schůzce s vedením města a vedoucími odborů.....................12.02.2021
• konečné zpracování návrhu RO č. 1 pro jednání v orgánech města...........................................................19.02.2021
• projednání návrhu RO č. 1 na pracovním zastupitelstvu.............................................................................03.03.2021
• projednání návrhu RO č. 1 na schůzi finančního výboru.............................................................................10.03.2021
• projednání návrhu RO č. 1 na schůzi rady města........................................................................................16.03.2021
• zpracování konečného návrhu RO č. 1 pro zasedání zastupitelstva města................................................17.03.2021
• projednání RO č. 1 na řádném zasedání zastupitelstva města...................................................................24.03.2021

Materiál obsahuje:

• přílohu č. 1 - tabulkovou část návrhu RO č. 1 - příjmy, výdaje a financování
• přílohu č. 2 - komentáře k tabulkové části návrhu RO č. 1
• přílohu č. 3 - přílohy k návrhu RO č. 1: zůstatky finančních prostředků na bankovních účtech k 31.12.2020 (list 1), plnění daňových příjmů za rok 2020 (list 2) a přehled čerpání investičních výdajů k 31.12.2020 (list 3).

Převody výdajů z roku 2020 do roku 2021 činí 21 895 500 Kč. Pro srovnání je to o 7 741 500 Kč více převodů než z roku 2019 do roku 2020.

Zůstatky na bankovních účtech města k 31.12.2020 činily celkem 70 306 742,34 Kč. Rozbor zůstatků na účtech obsahuje příloha č. 3. V návrhu rozpočtu na rok 2021 byl již zapracován předpokládaný zůstatek účtů ve výši 3 533 000 Kč (financování, pol. 8115). Proto rozpočtovým opatřením č. 1 se zapojuje zůstatek ve výši 66 773 000 Kč (70 306 000 Kč - 3 533 000 Kč = 66 773 000 Kč).

Předmětem rozpočtového opatření č. 1 jsou:

Změny v příjmech:

• snížení daňových příjmů dle rozpočtového určení daní zákona č. 243/2000 Sb., které souvisí se schválením daňového balíčku na podzim roku 2020,
• zapracování vratky účelového příspěvku poskytnutého Technickým službám v roce 2020,

• zapracování odvodu investičního fondu Technických služeb města Příbora,
• zapracování kapitálových příjmů z prodeje pozemků v lokalitě Za školou,
• zapracování přijetí neinvestiční účelové dotace na regeneraci MPR,
• zapracování přijetí investičních účelových dotací na projekt Cyklopropojení Příbor - západ, realizace a na projekt Stanice JSDH Příbor,
• úprava částek přijatých investičních účelových dotací pro rok 2021 na projekty: SÚ radnice v Příboře - II. etapa, Sběrný dvůr Točna, Re - use centrum, Sportovní hřiště ul. Vrchlického.

Změny ve výdajích:

• zapracování převodů finančních prostředků z roku 2020 do roku 2021,
• zapracování nových požadavků - požadavky odborů na běžné i kapitálové výdaje, požadavky příspěvkových organizací,
• zapojení neinvestiční účelové dotace na regeneraci MPR,
• zapracování vratky účelových finančních prostředků poskytnutých v roce 2020 (dotace ze státního rozpočtu na volby do zastupitelstva kraje),
• úprava výše rezervy.

• Změna názvu závazného ukazatele:

1. § 2219, kapitálové výdaje - dříve Parkoviště u ZŠ Npor. Loma, nyní Rekonstrukce ulice Vrchlického, část
2. § 5311, kapitálové výdaje - dříve Obnova a rozšíření kamer. systému/radary, nyní Obnova zařízení MP.

Změny ve financování:

• zapojení zůstatku finančních prostředků z roku 2020 ve výši 66 773 000 Kč.

Materiál byl projednán dne 3. 3. 2021 na schůzi pracovního zastupitelstva.

Na pracovním zastupitelstvu vzešel požadavek na snížení fin. prostředků na § 3511 běžných výdajů závazného ukazatele Podpora zřízení ordinace prakt. lékaře z původní navrhované částky 50 000 Kč na 15 000 Kč.  Dále po projednání a konstatování nízké výše rezervy rozpočtu vzešel požadavek starosty města na zapojení části zůstatku běžného účtu bytového fondu, a to ve výši 4 000 000 Kč do rezervy rozpočtu. Pzn. zůstatek účtu bytového fondu činí cca 12 432 500 Kč.

 Rezerva po zapracování výše uvedených požadavků je ve výši 5 847 000 Kč.

Důvodovou zprávu aktualizovala P. Friedlová dne 5. března 2021.

Rada města projednala návrh RO č. 1 na své schůzi dne 16. 3. 2021 a doporučila zastupitelstvu města schválit RO č. 1 s následujícími úpravami usnesení:

I. Rada města snížila

finanční prostředky na položce Cyklopropojení Příbor - západ v souladu s veřejnou zakázkou o 500 000 Kč.

II. Rada města zvýšila

finanční prostředky na položce Stanice JSDH Příbor v souladu s veřejnou zakázkou o 200 000 Kč.

III. Rada města snížila

finanční prostředky na položce SÚ ulice Karla Čapka rezerva rozpočtu o 550 000 Kč.

IV. Rada města vyřadila

z rozpočtu města finanční prostředky na položce Discgolf ve výši 500 000 Kč.

V. Rada města zvýšila

finanční prostředky na položce rezerva rozpočtu o částku 1 350 000 Kč.

VI. Rada města doporučuje zastupitelstvu města schválit

návrh RO č. 1 města Příbora na rok 2021 v členění a částkách dle přílohy č. 1 předloženého a výše přijatými body upraveného materiálu.

VII. Rada města doporučuje zastupitelstvu města vzít na vědomí

celkové objemy rozpočtu města:

Příjmy 173 655 500 Kč což je snížení oproti schválenému rozpočtu o 5 724 500 Kč.

Výdaje 240 460 500 Kč což je navýšení oproti schválenému rozpočtu o 61 048 500 Kč.

Financování 66 805 000 Kč což je navýšení oproti schválenému rozpočtu o 66 773 000 Kč.

Celkové objemy zůstaly beze změny.

Důvodem úprav v bodě I. a II. jsou již proběhlé veřejné zakázky na zhotovitele u těchto akcí.

• Cyklopropojení Příbor západ - vznikl důvod ke snížení finančních prostředků o 500 000 Kč,
• Stanice JSDH Příbor - zde vznikl důvod povýšit finanční prostředky o 200 000 Kč.

V důsledku provedených změn výše uvedených, dochází ke zvýšení rezervy o 1 350 000 Kč.

Rezerva po zapracování všech požadavků je ve výši 7 197 000 Kč.

V návrhu RO č. 1 pro zasedání zastupitelstva byly upraveny a doplněny komentáře dvou závazných ukazatelů: 1. v příjmech ZU 3639P06 - TS - odvod z investičního fondu, 2. v kapitálových výdajích ZU 3613V10 - Oprava budovy Technických služeb.

Na základě požadavku vedení města, je k materiálu rozpočtového opatření v souvislosti se zařazenou akcí Brod přes vodní tok Klenos připojeno právní stanovisko k řešení přístupu na pozemky v k.ú. Klokočov u Příbora - příloha č. 4. Toto právní stanovisko je z důvodu anonymizace připojeno v textu důvodové zprávy.

Důvodovou zprávu doplnila a aktualizovala P. Friedlová dne 17. března 2021.

..................................................................................................................................................................................................

Příloha č. 4.: Právní stanovisko k řešení přístupu na pozemky města v k.ú. Klokočov u Příbora

Na 43. radě města dne 23.02.2021 vyšel z diskuze úkol pro právníka města předložit právní analýzu možnosti zajištění přístupu města k pozemkům parc. č. 825/10 (druh pozemku jiná plocha, způsob využití dle KN jiná plocha) a 781/2 (druh pozemku ostatní plocha, způsob využití dle KN ostatní komunikace) v k. ú. Klokočov u Příbora.

Dle informací z OIRSM byl přístup k těmto pozemkům, jakož i k pozemkům nacházejícím se poblíž (pana ░░░░ ░░░ a dalších) do zahájení stavby "Rekonstrukce D 48 Rybí - MÚK Rychaltice" zajištěn sjezdem z původní komunikace nacházející se na nynějším místě této dálnice.

Po zahájení této stavby byl tento sjezd zrušen, přičemž bylo investorovi stavby uloženo územním rozhodnutím stavebního úřadu MÚ Příbor vybudovat v rámci stavby náhradní příjezd, a to vybudováním komunikace v severní části zájmového území (pod D 48) a napojením na stávající účelovou komunikaci přes soukromé pozemky zejména pana ░░░░ ░░░░ ░░░░ . Územní rozhodnutí bylo řádně doručeno účastníkům řízení veřejnou vyhláškou, nikdo se neodvolal. Následně bylo investorem stavby dálnice provedeno zpevnění nového příjezdu na pozemcích pana ░░░░ ░░░░ Nikoliv ovšem pana ░░░░ , který to odmítl a postupně došlo až k tomu, že svoji část pozemku, která měla sloužit jako přístup, opatřil překážkou, čímž de facto zamezil přístup k daným pozemkům, včetně uvedených dvou městských.

Vzhledem k tomu, že přístup k pozemkům města se týká i přístupu k prakticky všem pozemkům v dané lokalitě, je nutné tuto problematiku uchopit šířeji.

Z hlediska veřejného práva a problematiky veřejně přístupné komunikace

Veřejně přístupné komunikace se od ostatních typů komunikací liší tím, že vznikají živelně, ne na základě rozhodnutí správního úřadu. To znamená, že se někde dlouho chodí či jezdí, aniž by tomu vlastník bránil, a cesta tam postupně vznikne.

Veřejně přístupná účelová komunikace je ta, u které platí následující[1]:

1. Je stálá a patrná v terénu: cesta je zřetelná, jsou vidět např. vyjeté koleje.

2. Slouží dopravě: slouží jako spojnice k ostatním nemovitostem nebo tyto nemovitosti spojuje s ostatními komunikacemi či slouží k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.

3. Cesta je alespoň pro jednu ze zpřístupňovaných nemovitostí jedinou existující dopravní spojnicí (tzv. nutná komunikační potřeba).

4. Vlastník souhlasí s obecným užíváním: vlastník cesty výslovně či mlčky souhlasí s tím, že jeho cestu užívá veřejnost. Takový souhlas váže i budoucí vlastníky cesty.

Veřejně přístupné účelové komunikace zanikají, když se přestanou používat.

O existenci či neexistenci veřejně přístupné komunikace je oprávněn rozhodnout na žádost silniční správní úřad. V daném případě je však taková žádost nadbytečná, neboť z výše uvedeného vyplývá, že pozemky určené pro nový příjezd k předmětným pozemkům znaky veřejné přístupové komunikace nesplňují, neboť jeden vlastník, tj. pan ░░░░ ░░░░ , s obecným užíváním nesouhlasí. Navíc veřejné přístupnosti nesvědčí ani skutečnost, že by přístup měl sloužit pouze k několika pozemkům v dané lokalitě, nikoliv obecně veřejnosti jako takové.

Z hlediska občanského práva

Předmětnou problematiku upravuje ust. § 1029 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský zákoník") prostřednictvím institutu tzv. nezbytné cesty. Vlastníci mají možnost požádat soud o umožnění průchodu či průjezdu přes sousední pozemek. Tento institut chrání každého majitele před "odříznutím" od pozemku. Většinou se zřizuje formou služebnosti stezky nebo služebnosti cesty.

Dle ust. § 1029 občanského zákoníku:

             (1) Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

             (2) Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty

Dle komentáře k uvedenému ustanovení:

Vlastník nemá právo žádat, aby mu byla přiznána nezbytná cesta v místě pro něj nejvýhodnějším; soud povolí zřízení cesty tam, kde to představuje nejmenší nevýhodu pro (zatíženého) vlastníka; cesta, kterou vlastník nemovitosti požaduje jako nejvýhodnější, může být zřízena jen v případě, že soused nemá žádný relevantní zájem na ochraně pozemku ve svém vlastnictví, a v podstatě pouze tehdy, nezáleží-li mu na tom, jaká z možných cest bude vlastníkovi přiznána. Jinými slovy jde o případy, kdy se nabízí několik možností, jak nezbytnou cestu zřídit, tu nejvýhodnější pro vlastníka lze přiznat jen tehdy, nemá-li zatížený soused žádný zvláštní důvod, pro který by nebyla povolena cesta pro vlastníka nejvýhodnější.

Nedostatečné spojení nemovitosti s veřejnou cestou je třeba vykládat restriktivně tak, že nezbytná cesta může být soudem nařízena jen v případě skutečné nezbytnosti; nezbytnost je dána v případě, že nemovitost je užívána v souladu se svým účelovým určením (např. dle územního rozhodnutí, nařízení změny druhu zemědělské půdy z důvodu ochrany životního prostředí, rozhodnutí báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru, rozhodnutí pozemkového úřadu o schválení návrhu pozemkových úprav, rozhodnutí orgánu státní správy lesa o odnětí pozemků z plnění funkcí lesa, souhlasu ke změně trvalých travních porostů na ornou půdu), a vyžaduje přístup z veřejné cesty, který nemá. K dostatečnému spojení s veřejnou cestou je dále možno uvést, že ze zákona vyplývá, že nezbytná cesta může být zřízena nejen tehdy, pokud spojení s veřejnou cestou neexistuje vůbec, ale i tehdy, jestliže spojení nemovitosti s veřejnou cestou sice existuje, avšak není dostatečné (např. z hlediska bezpečnosti) či je jinak nedostupné, resp. je nevyhovující či neodpovídá potřebě vlastníka řádně užívat věc v jeho vlastnictví. Tyto skutečnosti bude zjišťovat soud a následně povolí nezbytnou cestu pouze v takovém rozsahu, který zajistí, aby vlastník mohl nemovitost řádně užívat. Zákon umožňuje, aby soud rozhodl o povolení zřídit cestu, která může vzniknout jak (nezbytně nutným) rozšířením cesty již stávající, avšak potřebě řádného užívání nevyhovující, tak i vybudováním cesty zcela nové.

Pozemky města parc. č.825/10 a 781/2 o společné rozloze 316 m2 slouží jako manipulační plocha pro přilehlé pozemky či jako okolí dálnice,  nejsou ze strany města nijak udržovány a ani do budoucna se s jejích zvláštním využití nepočítá, proto by v případném soudním sporu bylo velice obtížné prokázat skutečnou nezbytnost zřízení nezbytné cesty formou služebnosti k pozemku pana ░░░░ . Dále by bylo nezbytné dohodnout s dalšími vlastníky okolních pozemků služebnost nezbytné cesty (s ŘSD, panem ░░░░ atd.). I kdyby se podařilo prokázat nezbytnost služebnosti cesty, není soud navrhovaným místem zřízení vázán a není vyloučeno vzhledem ke vzdálenosti pozemků města od pozemku pana ░░░░ zřízení nezbytné cesty z úplně jiné strany městu nevyhovujícím způsobem a zejména nevyhovujícím způsobem nyní více dotčených vlastníků jako pan ░░░ .

Z uvedených důvodů nedoporučuji městu domáhat se zřízení nezbytné cesty soudní cestou.

Jinak to je ovšem u vlastníků pozemků, kteří v minulosti využívali k přístupu ze strany nynější dálnice a kterým byl zřízen přístup přes pozemek pana ░░░░ . Zde je predikce úspěchu případného soudního sporu velice vysoká i s ohledem na územní rozhodnutí, které uložilo investorovi stavby dálnice tento přístup zřídit jako nejvhodnější.

Vzhledem k tomu, že pan ░░░ bude potřebovat na svůj pozemek s blížícím se vegetačním obdobím přístup co nejdříve, lze žádat soud i o případné předběžné opatření dle ust. § 74 a násl. zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "OSŘ").  Dle ust. § 76 odst. 1 písm. e) OSŘ předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

Jelikož celá tato záležitost má i další souvislosti, je třeba i tyto zmínit.

Po opakované žádosti pana ░░░░ s řešením jeho nemožnosti přístupu k jeho pozemku se v současnosti zvažuje na náklady města výstavba nového brodu přes potok Klenos s celkovými náklady ve cca stovkách tisíc korun, který by měl vyřešit přístup nejen k jeho pozemkům.

V této souvislosti je třeba připomenout odpovědnost volených orgánů města:

 Dle § 159 občanského zákoníku: Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.

Aby město mohlo investovat své prostředky, musí existovat potřeba pro sebe jako celek nebo musí být na dané akci veřejný zájem. V daném případě, jak výše uvedeno, výstavbu nového brodu město objektivně pro sebe nepotřebuje s ohledem na velikost a určení svých pozemků v dané lokalitě. Rovněž se nejedná o veřejně prospěšnou stavbu (např. pro zpřístupnění nějakého zajímavého místa či propojení jiných komunikací z místa A do místa B apod). Ekologickou prospěšnost rovněž nelze dovodit, když zásah do koryta toku je povolován zpravidla pouze v nutných případech. V dané případě lze hovořit o ekologické neutralitě takového projektu. Naopak se jedná se zjevně o stavbu určenou několika soukromým subjektům. Financování či spolufinancování takové stavby v situaci, kdy existuje relativně jednoduché řešení, přinejmenším koliduje s povinností péče řádného hospodáře.

Porušení povinnosti péče řádného hospodáře může městu vzniknout škoda, kterou by byli povinni nahradit společně a nerozdílně ti členové voleného orgánu, kteří o věci rozhodli.  Dále není vyloučena trestně právní odpovědnost v podobě trestného činu "Porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti" s trestní sazbou až šest měsíců odnětí svobody.

 "Kdo z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku, a tím jinému způsobí značnou škodu (nad 1 mil.), bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo zákazem činnosti."

Úkolem města by v takovém případě měla být spíše role moderační a poradní než investiční.

Zpracoval:

JUDr. Rostislav Michálek

tajemník MÚ a právník města