Střednědobý výhled rozpočtu města Příbora je zpracován v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění.

Finanční hospodaření územních samosprávných celků a svazků obcí se řídí ročním rozpočtem a střednědobým výhledem rozpočtu.

Mezi faktory, které mohou ovlivnit vývoj finančních zdrojů obce a tím naplňování příjmů patří zejména:

• změny daňových zákonů – zejména zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, která tvoří nejvyšší podíl daňových příjmů města,
• rozsah a výše dotací ze státního rozpočtu a z evropských zdrojů,
• změny zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, který upravuje rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní spotřebních, daní z příjmů a daně z nemovitých věcí,
• vývoj české a celosvětové ekonomiky.

Použité zkratky

PZM    pracovní zastupitelstvo města

R          rozpočet

RM      Rada města

RO       rozpočtové opatření

SR        státní rozpočet

SVR      střednědobý výhled rozpočtu

ÚSC     územní samosprávný celek

ZM      Zastupitelstvo města

ZÚ        závěrečný účet

Komentář ke střednědobému výhledu rozpočtu na roky 2027-2028:

Při vypracování SVR byly použity údaje z níže uvedených dokumentů:

2020 – údaje ze ZÚ v Kč

2021 – údaje ze ZÚ v Kč

2023 – údaje ze ZÚ v Kč

2024 – údaje ze ZÚ v Kč

2025 – rozpočet po RO č. 7 v Kč

2026 – návrh R v Kč – projednán v RM – II. projednání 13.11.2025 a na PZM dne 03.11.2025

2027–2028 – návrh SVR v Kč

Výpočet daňových příjmů pro rok 2026 od firmy Cityfinance

Střednědobý výhled rozpočtu města Příbora s využitím analýzy financí od firmy Cityfinance vypracované v roce 2022. V následujících letech analýza zpracována nebyla a pro další roky by bylo vhodné nechat vypracovat její aktualizaci za roky 2023–2025. Střednědobý rozpočtový výhled je zpracován pouze na dva roky s tím, že jsou očekávány změny jak v příjmech (např. nový úvěr) tak i ve výdajích (např. úpravy financování nepedagogických pracovníků, nové investiční akce, apod.).

Komentář k SVR na roky 2027-2028

1. Daňové příjmy

Navýšení v roce 2027 vychází z výpočtu daňových příjmů pro rok 2026 od firmy Cityfinance, kde se uvádí výhled i pro rok 2027. S navýšením je počítáno i v roce 2028 a vychází velmi střízlivě z předpokladu navyšování v předchozích letech. Vzhledem ke vzniku nových provozoven ve městě pravděpodobně dojde k nárůstu daně z příjmů fyzických osob (zaměstnanců). Analýza firmou Cityfinance nebyla v roce 2025 zpracována.

Jedná se především o daňové příjmy, které jsou příjmem ÚSC podle zákona 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní ÚSC a některým státním fondům, v platném znění.

Součástí této skupiny příjmů jsou i místní poplatky, správní poplatky, příjmy z dobývacího prostoru a příjmy z hazardních her.

Navýšení může být případně i vyšší – možností je navyšování výše místních poplatků, především poplatku za komunální odpad, kde náklady na odpadové hospodářství neustále rostou.

Není předpokladem navýšení daně z nemovitých věcí prostřednictvím místního koeficientu. Ten byl navýšen na 1,5 v roce 2025 a takto je s ním počítáno i v následujících letech.

2. Nedaňové příjmy

Plán je 50 000 000 Kč v každém roce. Výše odpovídá průměru součtu příjmů za rok 2025 (rozpočet po RO č. 7) a návrhu pro rok 2026. V těchto příjmech je rozpočtována i částka vratky návratné finanční výpomoci Technickým službám města Příbora – v roce 2026 a 2027 se jedná o 1 000 000 Kč a v roce 2028 o 500 000 Kč.

3. Kapitálové příjmy

Kapitálové příjmy – jsou závislé na majetkoprávních úkonech schvalovaných v orgánech města. Měly by sloužit k financování investic a rekonstrukcí majetku.

V předchozích letech získalo město finanční prostředky prodejem zasíťovaných pozemků k zástavbě lokality „Za školou“ a prodejem budovy bývalého DDM na ul. Masarykova v Příboře.

V současné době nejsou v majetku města takové pozemky, budovy nebo jiný majetek, jejichž prodejem by město získalo vyšší kapitálový příjem.

4. Dotace

Zde je zahrnuta především dotace na souhrnný dotační vztah ke státnímu rozpočtu – výše odpovídá částce z roku 2025, jelikož zatím není znám koeficient výpočtu pro další roky, což souvisí především se zvolením nové vlády ČR v r 2025. Rovněž je zde je zde obsažen příspěvek na opatrovnictví, ve výši cca 0,5 mil. Kč.

5. Neinvestiční dotace

Plán pro roky 2027 až 2028 je stanoven podle příjmů v letech 2023 až 2025, přičemž v roce 2025 jde o očekávanou skutečnost.

Jedná se o různé neinvestiční dotace poskytnuté z rozpočtu Moravskoslezského kraje a z jednotlivých ministerstev a fondů, které město v minulosti získalo a je předpoklad, že je opět získá. Jsou zde zahrnuty i dotace každoročně se objevující v rozpočtu – např. dotace z Ministerstva kultury ČR na městkou památkovou rezervaci, dotace na akceschopnost JSDH, průtokové dotace na školství.

6. Splátky úvěru

Součást třídy 8 - Financování – viz příloha č. 2 - Přehled splácení úvěrů.

Z přílohy jsou patrné splátky jednoho úvěru ve výši 1 786 000 Kč do roku 2032.

Nelze přesně předvídat přijetí dalších úvěrů za účelem chystaných investic ve městě.

7. Celkové výdaje

Výše celkových výdajů se odvíjí od plánovaných příjmů a tř. 8 Financování.

Dochází k meziročnímu navýšení.

Navyšování u mzdových položek je ovlivněno především změnami nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

8. Běžné výdaje

Pro roky 2027 až 2028 jsou stanoveny částkami 252 000 000 Kč a 257 000 000 Kč s tím, že je počítáno s meziročním navýšením o 2 %. Pro výpočet jsou použity předpokládané výdaje na rok 2026, kde jsou poprvé obsaženy výdaje spojené s financováním nepedagogických pracovníků, kde zřizovatelé hradí platy a provozní náklady.

Cílem by mělo být udržování běžných výdajů na úrovni, kterou je město schopno ufinancovat ve vztahu k chystaným investicím.

Součástí běžných výdajů jsou i opravy majetku (budovy, silnice, chodníky apod.). Tato položka může významně ovlivňovat výši běžných výdajů.

9. Kapitálové výdaje

Jsou stanoveny pro roky 2027 až 2028 částkami 37 419 000 Kč a 34 814 000 Kč. Výše je dána rozdílem celkových výdajů a běžných výdajů. Cílem je nenavyšovat běžné výdaje a více finančních prostředků věnovat na investice a rozvoj města.

10. Doplňující informace

Výše kapitálových výdajů může být ovlivněna rekonstrukcí Školní jídelny Komenského, rekonstrukcí budovy bývalé ZŠ na ul. Dukelská a případně i výstavbou nové mateřské školy v lokalitě Za školou.

Případné přijetí nového úvěru ovlivní třídu 8 - Financování.

V případě přijetí nového úvěru bude nutno SVR aktualizovat a schválit v Zastupitelstvu města.

Stejně jako v předchozích letech SVR neřeší přímo realizaci jednotlivých investičních akcí či větších oprav a rekonstrukcí.

SVR ukazuje možné volné prostředky k jejich krytí – jedná se o volné finanční prostředky, které se odvíjejí od výše předpokládaných příjmů a od výše předpokládaných neinvestičních výdajů.

SVR predikuje vývoj předpokládaných příjmů a výdajů v zásadních položkách, neobsahuje podrobné financování města v období, na které je sestavován.

Stanovuje pouze orientační číselné údaje pro přípravu rozpočtu na další období, přičemž při zpracování konkrétního ročního rozpočtu se přihlíží k aktuálním podmínkám, které mohou být jiné než při zpracování rozpočtového výhledu.

V minulosti příznivě působila na celkové finanční hospodaření města dlouhodobě nízká úroková sazba, která souvisela se splátkami úvěrů.

Úroková sazba je vypočtena z výše PRIBOR (průměrná mezibankovní úroková sazba) + marže banky.

Aktuální výši PRIBOR zveřejňuje ČNB každý pracovní den na svých webových stránkách.

V minulosti byly sazby PRIBOR dlouhodobě na nízké úrovni. Zlom nastal v roce 2022 – 2023, kdy se hodnota pohybovala kolem 7 %. Úroky pak činily 7 % + marži banky.

V listopadu 2025 činí sazba PRIBOR 3,53 %.

Přehled úrokových sazeb (dále „ú.s.“) v %:

• 2019    ú.s. od 1,88 do 2,10 + marže - rok přijetí úvěru od ČS
• 2020    ú.s. od 2,10 do 0,30 + marže
• 2021    ú.s. od 0,31 do 3,86 + marže
• 2022    ú.s. od 3,85 do 7,11 + marže
• 2023    ú.s. od 7,11 do 6,98 + marže
• 2024    ú.s. od 6,79 do 4,01 + marže
• 2025    ú.s. od 4,00 do 3,53 + marže

Město v současnosti splácí jeden úvěr:

Poskytovatelem úvěru je Česká spořitelna a.s. a splátka činí 1 785 720 Kč ročně do roku 2032.

Je potřeba využívat i úvěry, protože odkládání investic nebo šetření z vlastních zdrojů investice prodražuje a finančně se nevyplácí.

Přehled úvěrů a jejich splácení je zobrazen v příloze č. 1, list č. 2.

Vzhledem k tomu, že většinu běžných příjmů může město jen málo ovlivnit a vzhledem k tomu, že město finance pro investiční rozvoj potřebuje, je důležité a nutné neustále hledat a využívat i jiné zdroje a možnosti jako jsou investiční dotace ze SR, státních fondů, fondů Evropské unie apod.

Daňové příjmy (tzv. sdílené daně) - jsou dány zákonem č. 243/200 Sb., o rozpočtovém určení daní. Na jejich přerozdělování má vliv rozloha katastrálního území města, počet žáků v MŠ a ZŠ, prostý a upravený počet obyvatel, počet zaměstnanců pracujících ve městě.

Mezi léty 2023 a 2025 došlo k postupnému poklesu podílu obcí na sdílených daních z 25,84 % v r. 2023 a 24,92 % v r. 2024 na 24,16 % v r. 2025.

Podíl progresivních daní klesá ve prospěch daně z nemovitých věcí, která je 100 % příjmem obce.

Na výnosy z DPH měl negativní vliv přesun mezi sazbami směrem ke snížené sazbě 12 %.

Pozitivní vývoj MF ČR očekává u daně z příjmů fyzických osob vlivem růstu platů a poklesu nezaměstnanosti a dále případně i u daně z příjmů právnických osob.

Od 01.01.2026 se zvýší podíl obcí na sdílených daních na 25,93 %, což ale souvisí s financováním nepedagogických pracovníků, kdy zřizovatelé převezmou odpovědnost za jejich platy a provozní náklady.

Správní a místní poplatky včetně daně z nemovitých věcí představují příjmy, které silně reagují na místní podmínky.

U nedaňových příjmů je možnost ovlivnit výši u pronájmů. Jedná se např. o pronájmy a pachty pozemků a pronájmy dalších nemovitostí. Otázkou je, zda by byl zájem o pronájem za vyšší ceny. Inflace je podchycena inflační doložkou, která je součástí každé nájemní nebo pachtovní smlouvy.

U běžných výdajů je cílem města spíše jejich snižování nebo udržení na stávajících hodnotách. I přesto je pro jistotu počítáno s mírným navyšováním.

Nutností je sledovat jak mandatorní výdaje, které nelze ovlivnit, a které jsou potřebné pro základní chod obce – platy, příspěvky příspěvkovým organizacím na provoz, tak mandatorní výdaje, které ovlivnit lze – spotřeby energií (úspory energií, aukce, výběrová řízení na dodavatele apod.).

Důležité je rovněž určení prioritních investičních akcí tak, aby byly v souladu s akčním plánem a strategickým plánováním města Příbora a stanovit si potřebu zdrojů na jejich realizaci v určitém časovém období.

Chybová Karla, 30.11.2025