Logo
Určeno pro:Zasedání Zastupitelstva města Příbora č.:3
Konané dne:20.02.2019
Materiál číslo:7
Název materiálu a návrh usnesení:
Problematika provozování kanalizací v majetku města Příbor
I. Zastupitelstvo města bere na vědomí

informace o stavebně technickém a provozním stavu kanalizační sítě v majetku města Příbora

II. Zastupitelstvo města souhlasí

s majetkoprávním záměrem bezúplatného převodu kanalizací na ulicích (Štramberská, Lomená, Palackého - Šafaříkova)

III. Zastupitelstvo města ukládá
1. Ing. Radoslav Römer
1.1.

předložit k odsouhlasení konkrétní podklady včetně smluvních záležitosti souvisejících se záměrem převodu kanalizací na ulicích Štramberské, Lomené, Palackého a Šafaříkově

Termín: 31.07.2019
Obsah předkládaného materiálu:
Důvodová zpráva:
Počet příloh: 2
Titul, jméno, příjmení:Podpis:
Předkládá:Ing. arch. Jan Malík
Schválil:Ing. Jaroslav Šimíček
Zpracoval:Ing. Radoslav Römer
Právní konzultace:
Důvodová zpráva:

Rada města dne 11.12.2018 na svém 3. zasedání přijala usnesení č. 11/3/RM/2018, kterým doporučila zastupitelstvu města odsouhlasit majetkoprávní záměr bezúplatného převodu kanalizací na ulicích Štramberská, Lomená, Palackého-Šafaříkova. Zároveň uložila odboru ISM zahájit s oprávněnými subjekty jednání za účelem smluvního zabezpečení provozování nově budovaných kanalizacích.

Níže jsou sumarizovány důvody pro tento návrh.

 

Město Příbor vlastní několik kanalizačních řadů, které mají podle doby svého vzniku a způsobu vložení do majetku města zcela odlišné stavebně technické vlastnosti a rovněž zcela odlišné doklady potřebné k jejich provozování.

Jedná se o tři hlavní kategorie kanalizací:

  1.        Kanalizace, které byly pořízeny před rokem 1980 a jsou vedeny na inventárních seznamem pouze záznamem o existenci a době svého vzniku bez dalších podrobnějších podkladů. Jsou to především kanalizace v místní části Prchalov - část 1 a 2. Jedná se o kanalizace vybudované v 70. letech minulého století, které jsou vyústěny do povrchových vod bez čištění.
  2.        Kanalizace, které byly do majetku města vloženy se souhlasem zastupitelstva města na základě notářských zápisů v letech 2004 a 2007 (Palackého, Šafaříkova, Štramberská, Myslbekova, Lomená). Jedná se o kanalizace značného stáří a velmi špatného technického stavu. Jedná se většinou o zatrubněné příkopy, do kterých jsou zaústěny splaškové i dešťové vody z přilehlých nemovitostí a rovněž silniční vpusti.
  3.        Kanalizace, které byly vybudovány v posledních letech, jsou na ně vydána příslušná správní rozhodnutí a jsou provozovány oprávněným subjektem (Myslbekova - splašková + přečerpávací stanice + výtlak, Na Benátkách - jednotná).
  4.        Samostatnou kategorii pak tvoří dvě kanalizace, které se realizují v letošním roce a zatím v majetku města nejsou (Kanalizace na Myslbekově ulici - nová jednotná, Kanalizace v lokalitě Z43 - pro 36 rodinných domů).

 

Město vlastní i další drobnější úseky kanalizací, které však odvádějí splaškové i dešťové vody z objektů města a mají charakter přípojek (areál piaristických zahrad, areál hřiště u ŽS Jičínská, kanalizace na sportovišti Hájov včetně malé ČOV pro kulturní dům a obecní dům, apod.). 

Situování jednotlivých kanalizací je zobrazeno v příloze č. 1 tohoto materiálu.

Zbývající kanalizační síť včetně čističky odpadních vod pro celé město Příbor je ve vlastnictví a provozování Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava, a.s., do jejichž kanalizací jsou všechny kanalizace města Příbora (mimo Prchalova a Hájova) napojeny.

V souvislosti s provozováním kanalizací má její vlastník celou řadu povinností, které mu vyplývají ze zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu v platném znění (dále jen Zákon). Jednou z nejdůležitějších je skutečnost, že každý vlastník vodohospodářské infrastruktury musí zpracovat plán financování obnovy vodovodů a kanalizací (PFO) a nechat jej schválit svým příslušným statutárním orgánem. Povinnost zpracovat a realizovat PFO je zakotvena v § 8 odst. 11) Zákona. Vlastník je povinen jej zpracovat a realizovat na dobu nejméně 10 kalendářních let, přičemž nejpozději po pěti letech od zpracování PFO musí být aktualizován. Obsah tohoto dokumentu včetně pravidel pro jeho zpracování je stanoven v § 13a a příloze č. 18 vyhlášky č. 428/2001 Sb., v platném znění, kterou se provádí uvedený Zákon. Tam, kde provozovatel vodohospodářské infrastruktury (dále jen "vodovodů a kanalizací" - VaK) není zároveň vlastníkem, záleží na dohodě obou subjektů, zpracuje-li PFO sám vlastník, nebo zda mu jej zhotoví provozovatel.

Obsah konkrétního plánu závisí na možnostech vlastníka vodovodu a kanalizace uvolňovat průběžně prostředky pro účely obnovy vodohospodářské infrastruktury. Velmi často však plán zpracovává provozovatel vodovodu nebo kanalizace, ale bez návaznosti na finanční možnosti vlastníka, což obcím velmi komplikuje situaci.

Propočty odkládaných částek v návrhu plánu totiž velmi často převyšují finanční možnosti obce a vyvstává tak otázka, jak takový plán sestavovat a naplňovat. Financování obnovy (realizace plánu) by mělo probíhat především z části vodného a stočného, odkládané pro tento účel, které ovšem nelze navyšovat nad sociálně únosnou mez pro obyvatelstvo. Dosáhnout toho, aby se obnova vodohospodářské infrastruktury sama financovala, je stále pro ČR nedosažitelným cílem, s ohledem na rozložení obyvatelstva (venkov × městské aglomerace) a příjmové skupiny.

Součástí PFO je, podle části E přílohy č. 18 vyhlášky č. 428/2001 Sb., stanovení potřeby finančních prostředků na obnovu vodohospodářské infrastruktury v horizontu 10 let (resp. 5 let, jelikož podle § 13a odst. 2 prováděcí vyhlášky se každých 5 let provádí aktualizace plánu). Obec by tak měla každoročně odkládat pro účely obnovy příslušnou finanční částku, např. do tzv. "Fondu obnovy vodohospodářské infrastruktury". Ovšem to je jeden z možných způsobů.

Jiné způsoby financování totiž připadají v úvahu u nově zbudované vodohospodářské infrastruktury, kde není např. prvních 5 -10 let její životnosti po zbudování třeba dávat do obnovy kanalizace zásadnější investice, resp. jejich realizaci lze i odložit s ohledem na finanční možnosti a nutnost jejich provedení.

Shrnutí

O obsahu plánu rozhoduje obec v závislosti na aktuální ekonomické situaci i situaci vodohospodářského majetku. Vždy musí být odůvodněn výpadek v odkládání finančních prostředků oproti rovnoměrně propočteným ročním částkám do Fondu obnovy. Je to v souladu s částí 6 přílohy č. 18 vyhlášky č. 428/2001 Sb. Sestavování plánu musí vycházet z komplexní situace na obci. Navržené částky na obnovu vodohospodářské infrastruktury nelze stanovit bez ohledu na ekonomické možnosti obce, dopadu na životní prostředí a sociálně únosnou míru pro obyvatelstvo. Vždy je třeba brát v potaz skutečnost, že plán je třeba nejméně jednou za 5 let aktualizovat, což nevylučuje možnost aktualizovat jej v závislosti na situaci obce i dříve.

Problematikou PFO se na celostátní úrovni zabývá Ministerstvo zemědělství ČR a toto v loňském roce rozeslalo všem vlastníkům vodohospodářské infrastruktury, tedy i městu Příbor, výzvu s upozorněním na možné riziko nedostatečné tvorby prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací (VaK). Jednak pokud vlastník VaK nevytváří dostatek prostředků na obnovu majetku, bude v budoucnu nucen chybějící prostředky na obnovu použít z jiných zdrojů nebo přenese tuto povinnost na budoucí generace. Zároveň za neplnění této povinnosti uložené vlastníkům VaK v §8 odst. 1 a odst. 11 Zákona (povinnost vytvářet finanční rezervy na obnovu VaK a dokládat jejich použití v POF, respektive zpracování POF) může příslušný vodoprávní úřad uložit pokutu až do výše 100 000,- Kč.

Hodnota majetku se pro potřeby PFO a v souladu s Metodickým pokynem Ministerstva zemědělství pro orientační ukazatele výpočtu pořizovací (aktualizované) ceny objektů uvádí do Vybraných údajů majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací (dále jen "MAPE").

MAPE se v digitální podobě hlásí vždy k 28. únoru kalendářního roku vodoprávnímu úřadu. Majetková a provozní evidence je jedním z podkladů zpracování PFO.  Pro výpočet hodnoty (ceny) majetku je speciální postup daný rovněž přílohou vyhlášky a vypočtená hodnota majetku dle MAPE není totožná s cenou majetku uvedenou v evidenci majetku města.

Město Příbor má plán obnovy a financování (viz příloha č. 2, popřípadě https://www.pribor.eu/modules/file_storage/download.php?file=27d4c2d6|1974) schválený na období let 2018 - 2027, a to na základě usnesení č. j. 26/08/08/1 zastupitelstva města ze dne 14.12.2017. Tímto usnesením zastupitelstvo vzalo na vědomí vyčlenění finančních prostředků určených na obnovu VaK v celkové výši 620 tis. Kč na každý rok. Součástí plnění PFO je vyčlenění vypočtené roční finanční částky (v případě města Příbora je to 616 tis. Kč) z rozpočtu města pro účely vytvoření finančního zdroje na obnovu kanalizací. Z plánu financování obnovy je možno také vyčíst, v jaké fázi opotřebení se infrastruktura nachází a kdy je nutné investovat do oprav a rekonstrukcí.

Uvedený PFO je doposud platný. Jelikož ale nezahrnuje vodovod a kanalizace (kanalizace na ulicích Hukvaldská a Myslbekova a vodovod a kanalizace na ulici Na Benátkách), které jsou předmětem pachtu SmVaK Ostrava a.s., zpracoval odbor rozvoje města jeho doplněnou verzi, která bude předmětem jednání téhož zastupitelstva.

Ve skutečnosti se však v rozpočtu města na rok 2018 ani 2019 žádná taková částka nezařadila. Naproti tomu se uvolnily prostředky na kompletní rekonstrukci jedné z kanalizací, které jsou v PFO zahrnuty (kanalizace Myslbekova). Z výpočtů množství potřebných finančních prostředků na obnovu je zřejmé, že hlavní objem tvoří náklady na obnovu starších kanalizací (Palackého, Šafaříkova, Štramberská, Myslbekova, Lomená). Naopak u nově vybudovaných kanalizací se cca prvních 10 let nepředpokládá do PFO dávat téměř žádné finanční prostředky.

Příjmem, zajišťujícím finanční prostředky na obnovu kanalizací, by měl být primárně výběr stočného. Na kanalizace ve správě města je ale napojeno málo ekvivalentních obyvatel a rozpočtením zjištěných nákladů na ekvivalentní obyvatele vychází nerealisticky vysoké stočné. Z tohoto důvodu byl výpočet upraven v PFO tak, že finanční prostředky by měl vlastník (město) vyčlenit převážně z vlastních zdrojů. Rovněž je na místě zdůraznit, že stočné je z principu vztaženo k procesu čištění odpadních vod, což město přímo nezajišťuje tj. nevlastní ČOV - odpadní vody z městské kanalizační sítě se čistí v ČOV, kterou vlastní a provozuje SmVaK.

Pokud by město vybírat stočné chtělo, muselo by hradit SmVaKu úhradu za předání vod z kanalizací provozně navazujících.

Z uvedených skutečností mimo jiné vyplývá, že ačkoliv se město snaží dostát zákonným předpisům a plnit většinu svých povinností vyplývajících ze zákona o vodovodech a kanalizacích, jeví se jako nejvhodnější řešení jednat s oprávněným provozovatelem (například SmVaK) o převzetí výše uvedených kanalizačních stok ve vlastnictví města do jeho majetku. Hlavním důvodem je, že profesionální provozovatel spravuje rozsáhlou kanalizační síť včetně ČOV a má tedy možnost odborně přistupovat k provozu, údržbě a obnově těchto sítí a vybírat od všech napojených obyvatel standardní stočné, které je v místě obvyklé a tvoří reálný zdroj příjmů pro obnovu předmětné infrastruktury. Oprávněný provozovatel zaměstnává odborníky na praktický provoz kanalizací, což město, vzhledem k tomu, že jeho hlavní činnost má jiné zaměření, nemůže v takové kvalitě zajistit.

Převedením kanalizací by se rovněž výrazně snížil finanční objem na obnovu o 278 tis. Kč za rok.

Při uzavírání smluvních vztahů musí být zohledněno ještě další hlediska.                                                            

Jednak je to skutečnost, že do 19.11.2019 trvá tzv. udržitelnost projektu "Odkanalizování ulice Myslbekova a Hukvaldské", na kterou město získalo dotaci ze SFŽP ČR. Jednou z podmínek tohoto dotačního titulu bylo, že provozování této kanalizace musí být uskutečňováno na základě koncesního řízení a takto musí být kanalizace provozována až do 10-ti leté udržitelnosti. Pro město je tento způsob velmi nevýhodný, protože za podmínek stanovených SFŽP ČR ještě doplácí na provoz této kanalizace, protože v případě, že by byly zohledněny veškeré náklady, museli by občané napojeni na tuto kanalizaci platit vyšší stočné než občané v jiných částech města. Důvodem je to, že náklady na provozování kanalizace, kde je napojeno málo nemovitostí, je zde přečerpávací stanice a výtlačný řad směrem k ulici Lomené, jsou vyšší než příjmy ze stočného.

Navíc dle těchto podmínek by provozování všech nových kanalizací muselo být řešeno novým koncesním řízením, do kterého by měl být zahrnuta i kanalizace ("Odkanalizování ulice Myslbekova a Hukvaldské"), která již koncesí prošla. Toto řízení je poměrně složité, časově a finančně náročné.

 

Dále je to i povinnost vůči novým vlastníkům pozemků v lokalitě Za školou, kteří budou požadovat po vlastníkovi nebo provozovateli v rámci zpracování projektů svých rodinných domů stanovisko k napojení na inženýrské sítě.

 

 

Z ohledem na výše uvedené skutečnosti doporučuje odbor ISM následující postup:

-         jednat o předání kanalizací z 2. kategorie (Štramberská, Lomená, Palackého - Šafaříkova) do majetku oprávněného provozovatele

-         pokračovat do 19.11.2019 (případně k 31.12.2019) ve smluvním vztahu týkajícím se provozování kanalizací ze 3. kategorie

-         uzavřít k 19.11.2019 (případně k 31.12.2019) smlouvy o provozování na nově budované kanalizace ze 4. kategorie (Myslbekova, Z 43) ; do této doby provozovat zkolaudované vodní díla na základě technické pomoci s oprávněnou osobou

 

 

Přílohy:
Příloha č.1: Příloha č. 1 - přehled kanalizací.docx (Veřejná)
Příloha č.2: Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací - město Příbor.docx (Veřejná)