Místostarosta předkládá zastupitelstvu města k projednání žádost paní Jany Vítkovské, majitelky pozemku parc. č. 31/7 v k. ú. Hájov. Předmětem podání ze dne 25.02.2021 je žádost o pomoc při zajištění příjezdu na její pozemek.  Podání žádosti předcházelo osobní jednání s místostarostou a zástupcem odboru IRSM v prosinci 2020 a komunikace paní Vítkovské a odboru IRSM s Krajským pozemkovým úřadem pro MSK. 

K věci:

Paní Vítkovská (žadatelka) je majitelkou pozemku parc. č. 31/7 v k. ú. Hájov. Část pozemku je územním plánem vymezena k realizaci stavby rodinného domu. V době koupě pozemku (v roce 2018) žadatelka předpokládala, že pozemek je z komunikace města (pozemek parc. č. 471/2) přístupný přes veřejně přístupný pozemek parc. č. 468, vedený v katastru nemovitostí jako ostatní plocha-ostatní komunikace a zapsaný pro vlastníka Českou republiku s právem hospodaření pro Státní pozemkový úřad. Záměrem žadatelky původně bylo vybudovat na nezpevněné části pozemku parc. č. 468 (pozemek SPÚ) zpevněnou účelovou komunikaci ke svému pozemku, a to na vlastní náklady. Žadatelka v rámci přípravy stavebního řízení opakovaně oslovila SPÚ Krajský pozemkový úřad pro MSK se žádostí o udělení souhlasu z pozice vlastníka sousedního pozemku s realizací stavby rodinného domu na pozemku žadatelky. V odpovědi na žádost SPÚ uvedl, že souhlas nelze udělit, protože na pozemku SPÚ se reálně žádná komunikace nenachází a (jak ze sdělení a následné komunikace- viz dále vyplývá) fyzické osobě lze k pozemku SPÚ zřídit pouze služebnost stezky a cesty. Tato služebnost (věcné břemeno) však žadatelce nezakládá možnost provést na pozemku stavbu komunikace. Za uvedených okolností pak nemůže stavební úřad vydat rozhodnutí o povolení stavby rodinného domu. Žadatelka se tak momentálně nachází v neřešitelné situaci, kdy sice vlastní zastavitelný pozemek, ale vzhledem k jeho nepřístupnosti z místní komunikace na něm nelze stavět.

Žadatelka se následně obrátila se žádosti o pomoc při řešení popsané situace na město. Po osobním jednání s místostarostou a zástupcem odboru IRSM, konzultoval odbor IRSM s SPÚ písemně i telefonicky možnosti řešení situace, včetně možnosti převodu části pozemku SPÚ do majetku města. Dle sdělení SPÚ nelze majetek ČR odprodat fyzické osobě, lze uvažovat pouze o směně pozemků. V tomto případě nelze tento postup uplatnit, neboť žadatelka vlastní pouze jednu nemovitost, a to předmětný  pozemek, na kterém hodlá stavět. Zřejmě jediným řešením (dle sdělení SPÚ) je tedy možnost, kdy město se souhlasem SPÚ a na základě rozhodnutí příslušného speciálního stavebního úřadu vybuduje na části pozemku SPÚ komunikaci a po jejím dokončení převede SPÚ dotčenou-zastavěnou část pozemku bezúplatně do majetku města. 

Odbor IRSM se následně dotázal na stavebně technické požadavky na stavbu komunikace a na rozsah podkladů, které by město muselo předložit pro vydání souhlasu SPÚ s realizací komunikace na svém pozemku.

Ze sdělení SPÚ:

Rozsah dokumentace k vydání souhlasu se stavbou:

• upřesnění, zda uvedený pozemek bude dotčen pouze trvalým záborem nebo i záborem dočasným
• plochy dočasného/trvalého záboru u pozemku ve správě SPÚ v m2
• technické/průvodní zprávy v elektronické podobě (.pdf) na uvedený e-mail/DS
• situaci celé stavby v elektronické podobě (.pdf) na uvedený e-mail/DS
• koordinační situaci (tzv. záborový elaborát - vyznačení ploch dotčených dočasným/trvalým záborem s tabulkou rozsahů) pozemku s nimž má SPÚ právo hospodařit v elektronické podobě (.pdf) na uvedený e-mail/DS

Stavebně technické požadavky:

Těleso pozemní komunikace je část silniční komunikace tvořená zemním tělesem, vozovkou, silničními objekty a odvodňovacím zařízením. Za korektní splnění citovaných ustanovení zákonů lze považovat pozemní komunikaci tvořenou živičným povrchem a konstrukčními vrstvami (asfaltobetonový kryt, asfaltový koberec, litý asfalt, litý beton), dále komunikace dlážděné nebo zpevněné betonovou (zámkovou) dlažbou. K bezúplatnému převodu lze přistoupit i v případě vozovek zhutněných asfaltovým recyklátem, příp. z penetračního nebo vsypného makadamu. Kritéria bezúplatného převodu ve smyslu výše citovaného ustanovení zákona nesplňuje betonová plocha vytvořená z betonových panelů - není pevně spojená se zemí, tj. nemá vlastní základ viz výše (z čeho se skládá těleso pozemní komunikace).

Se stanoviskem SPÚ byla žadatelka seznámena v rámci dalšího osobního jednání na odboru IRSM dne 08.02.2021. Předběžně byl navržen následující postup: Město bude na základě žádosti jednat s SPÚ o udělení souhlasu se stavbou komunikace jako stavebník a budoucí vlastník části pozemku pod komunikací. Následně město jako stavebník požádá o vydání územního rozhodnut-stavebního povolení pro stavbu komunikace příslušný speciální stavební úřad - MÚ Kopřivnice. Investorem stavby bude na základě dohody žadatelka, a to v celém rozsahu - zajištění projektové dokumentace, financování stavby, zajištění geometrického plánu, úhrada příslušných správních poplatků apod. Dále, po převodu pozemku pod komunikací do majetku města, bude žadatelka komunikaci udržovat a spravovat na své náklady bez toho, že by nároky na údržbu a opravy uplatňovala vůči městu. Žadatelka s tímto postupem vyjádřila souhlas, postup byl následně projednán s místostarostou.

Na základě uvedených jednání a sdělení SPÚ podala žadatelka žádost o součinnost adresovanou zastupitelstvu města, ve které uvádí výše popsané skutečnosti - plné znění v příloze. Následně odbor IRSM vypracoval návrh dohody, který byl upraven dle pokynů JUDr. Michálka. Dohoda řeší administrativní a finanční stránku realizace komunikace, majetkoprávní vypořádání po dokončení stavby a následnou údržbu komunikace.

Návrhy usnesení byly vypracovány na základě popsaných skutečností a budou-li usnesení v navrženém znění přijata, zahájí odbor IRSM příslušná jednání se SPÚ a MÚ Kopřivnice.